Vstávám chvilku po druhé hodině ranní. V tuhle hodinu je tady největší tma, tak můžu nafotit nějaký fotky pro svou přítelkyni. Ondra se zrcadlovkou vstává se mnou – díky kamaráde! Celá tahle akce netrvala déle než dvacet minut, ale i za tuhle chvilku nám severní vítr ukázal svojí zákeřnost. Do stanu se vracíme pořádně promrzlý, ale netrvá dlouho a už znovu spíme.

Společně vstáváme okolo deváté. Moc se nám nechce, ale musíme vyjít brzo, protože chození po sněhu není tak rychlý. Cesta dolů nám zabere zhruba 4 hodiny a musíme do šesti vrátit auto do 200km vzdáleného Bergenu. Jdeme se rozloučit s Trolím jazykem, který máme i v tuhle hodinu pro sebe. Dostat se sem trvá zhruba 5 hodin, takže ještě chvilku potrvá, než sem začnou přicházet první ranní ptáčata.

Když už se odhodláme opustit tohle překrásný místo, všímáme si s Gazou dvou piv, který se nám nabízí. Jsme na vážkách, jestli je vzít, přeci by si je nikdo neschoval na takový místo. Skoro to vypadá, jako by je tady nechal někdo naschvál, aby se s nimi nemusel tahat dolů. Ondra nám v rozhodování moc nepomohl, tak je tady se slzami v očích necháváme a ještě další kilometr přemýšlíme, jestli se pro ně vrátit. Po kilometru nás dohání dvě krásné Norky/Švédky, takže se jim chvilku držíme v patách. Ondra za námi zkoušel nějakou zkratku. To znamená, že jsme při čekání ztratili kontakt s holkami a já od té doby neslyšel od Gazy nic jiného, než plánování sňatku. 😀

Cesta dolů je mnohem příjemnější. Dáváme si jen jednu větší pauzu na pivka, které jsme si včera uspořili. Po téhle svačince se nám jde opravdu skvěle. Dodala nám dokonce tolik energie, že druhou půlku treku sbíháme za rekordní čas. 😀 Pauzu si dávám až těsně před koncem, kde je příjemný průvan a poslední stín. Děsí mě představa vyhřátého auta, které stojí celý den na sluníčku, tak chci trochu vychladnout. Když přicházím k autu, všímám si, že se s někým kluci baví. Jak následně zjišťuju Mike je zrovna na cestě kolem světa a snažil se někoho stopnout směrem dolů. Taxík z 10km vzdálené Oddy sem stojí cca 1200,-kč! Ceny v Norsku nikdy nepřestanou překvapovat… Jelikož máme společnou cestu nejen do Oddy, ale i do Bergenu, tak Mikovi nabízíme svezení – přeci jenom jsme měli před pár dny štěstí na stopnutou Teslu a dobrý skutky by se měly vracet.

Jakmile se všichni naskládáme do naší malinkaté Toyoty, jedeme do Oddy pro pivka. Žízeň je v tomhle počasí veliká. Jelikož je tady tolerance 0,2 promile alkoholu, tak si beru i já za volant jednu tří procentní plechovku. Cesta díky Mikovi utíká velmi rychle. Tohle je na cestování možná ta úplně nejlepší věc. Cestovatelé z celého světa si rozumí jako by se znali od mala a nezáleží, z jakého koutu světa pochází, jakou má barvu pleti či jaký náboženství vyznává. Navíc máme zajištěný ubytko v další části světa. Druhou půlku cesty kluci prospali a my dorazili k Bergenu přesně v 6. Do města to už určitě nestihneme, tak vyhazujeme Mikea nedaleko od letiště, kde jsme samy stopovali.

U letiště ještě tankujeme plnou a ve čtvrt na sedm vracíme auto. Naštěstí jsme se vešli do dvaceti minutové tolerance a nemusíme platit další den. Nedaleko letiště otevíráme první ze tří piv, které jsme si na dnešek koupili. Vyzvedáváme také tašky, které jsme si tady při příletu schovali. Rekapitulujeme tenhle víkend a upřímně se všichni těšíme na normální noc a hlavně český pivo za český prachy! Na letišti cucáme pivka několik hodin, abychom si co nejvíce zkrátili čekání – teda kromě Ondry, jeho splávek je pověstný. 😀 Já navíc finišuju flašku vína, kterou tady cucám už 3 dny. Díky velkému počtu kilometrů v nohách, absenci pořádný tmy se tady z nás stali téměř abstinenti. 😀 Noc na letišti proběhla celkem v pohodě. Až na maličkost, že jsme si ustlali vedle nákladního výtahu. Klapání podpatků letušek často narušil hluk podobný přehlídce tanků – naštěstí jsme už zvyklí a dokážeme usnout vážně všude. 😀 Touto nocí náš další trip končí a budeme se těšit zase příště!

Danny

<< PŘEDCHOZÍ | ÚVOD |