Konečně jsme se dočkali! Nastal den, kdy navštívíme náš vysněný Írán, na který jsme slyšeli jen slova chvály. Po dlouhé době letíme z terminálu 1 z Prahy. Jelikož máme přístup do VIP salónku, tak jdeme na letiště o něco dřív, abychom si mohli dopřát nějaký občerstvení a piva – přeci jenom si v Iránu s alkoholem moc neškrtneme. 😀 Nebyli bychom to my, kdyby se nevyskytl nějaký problém. Gaza si vzal jen kartu mastercard elite clubu, ale ne platebku, která nám je k ničemu v Iránu, kde nejsou západní bankomaty. Do salonku ji ale bohužel potřebujeme, takže jdu sám a pašuju pár piv do batohu na cestu.

S Pegasus Airlines letíme poprvé. Místa je tu opravdu málo a to si na komfort moc nepotrpíme. Ale za tu cenu letenek si nelze moc stěžovat. Navíc máme možnost pozorovat nádherný západ slunce. Po pár hodinách jsme v Istanbulu, kde si jdeme ihned pro razítko, abychom aspoň něco málo stihli za těch pár hodin zde. Vyjdeme z letiště a intuitivně určujeme směr, kterým se vydáme. Jelikož je tma, tak se vydáváme za světly v dáli. Přeběhnout širokou silnici nám pomáhá jeden místní policajt, pak následuje zkratka dírou v plotě a už hledáme nějaký obchod mezi paneláky.

Obchody jsme sice našli, ale nikde se nedá platit kartou. Naštěstí jsme narazili na jednoho staršího pána, který nám vyměnil jeho Turecký liry za eura. Toho využíváme a bez prodlení míříme k pivu – překvapivě! 😀 Toho si všimnul prodavač a pohotově se nás zeptal jestli jsme z Český Republiky. 😀 Tím nás samozřejmě pobavil. Česká láska k pivu není žádným Světovým tajemstvím. S jídlem to bylo horší, tak jsme vzali aspoň pár sušenek za pár korun, který nám snad na další let vystačí.

Cestou zpátky jsme narazili na jednoho mladšího policajta se samopalem, který se nás vyptával odkud jdeme a co tam děláme. Přeci jenom jsme nebyli v moc turistický části. Nakonec debata sklouzne jako obvykle k fotbalu. Za chvilku okolo nás projela ohromná kolona aut s majáky. Zřejmě se Erdogan chystá někam odletět. 😀 Je to jedna z našich 3 jistot, když jsme na cestách. Všude máme krásný počasí, vždy narazíme na nějakou památku s lešením a vždy je v našem okolí nějaká významná událost nebo průvod. Za chvilku už popíjíme pivka na letišti a čekáme na let do Teheránu.

Před půlnoci už sedíme v letadle a čekáme na let. Tušíme, že to bude zdlouhavý v takových sedačkách. Za pár hodin už jsme konečně v Teheránu. I kvůli tomu, že jsme se moc nevyspali, se odpojujeme od ostatních a leháme si mezi vozíky na kufry. Přeci jenom víme z cestopisů, jak to tady chodí s vyřizováním víz. Někdy to je na několik hodin, jindy víza člověk ani nedostane. Pro řešení těchto situací se bude pár hodin spánku navíc rozhodně hodit!

Danny

ÚVOD | DALŠÍ >>