Dnešní vstávání bylo naprosto v pořádku. Po dvou dnech jsme se konečně vyspali v posteli respektive já na podlaze a dokonce nás neprobudil ani mráz či nějaký zachránce s jídlem pro bezdomovce 😀 Dneska máme volnější program, protože už večer nám to letí pryč. Necháváme si věci u Fíly s Alicí a vydáváme se směrem k vyhlášeným lázním, ať nabereme síly před náročnou Gruzií. Dozvěděli jsme se, že je tady nejstarší metro na kontinentě a dokonce druhé nejstarší na světě. To chceme rozhodně vyzkoušet a zároveň si ušetřit čas a pár kilometrů chůze.

Metro i samotný tunel je miniaturní a i my si musíme dávat pozor na hlavu 😀 Když konečně dorazíme na Náměstí Mírů, dochází nám, že jsme se nějak zapomněli najíst a trávit celý den v lázních bez jídla není úplně dobrej nápad. Vracíme se tedy po Andrássyho třídě směrem k centru s nadějí, že za chvilku narazíme na nějaký levný jídlo. Nebyli bychom to my, kdybychom na nejbližší jídlo nenarazili až v centru na zastávce, kde jsme nastupovali 😀 Místo toho, abychom si ušetřili čas jsme si cestu pro jistotu dali metrem i pěšky – navíc teď musíme vyřešit, jak se dostat zpátky k lázním. Pěšky se nám už nechce a platit za metro taky ne, takže je to jasná volba – pojedeme na černo.

Naštěstí při nás stáli všichni svatý, tak jsme za chvilku zpátky na Náměstí Hrdinů a kráčíme si to do lázní. Bez problému mě pustí i bez plavek (boxerky jsem samozřejmě měl :D). Samotný čas strávený v lázních byla těžká pohoda. Vyzkoušeli jsme asi 5 druhů saun, několik bazénů různých teplot a dokonce si zacvičili i aqua arobic s důchodci. Nezdá se to, ale byla to docela makačka 😀

Cestou z lázní jsme šli opět pěšky a u metra jsme dokonce narazili na nějakou turistku, která se hádala s revizorama. Takže jsme měli docela štěstí, že to nepotkalo nás. Čekalo na nás pár úkolů. Koupit pohledy, pláštěnky do Gruzie a někde vytisknout letenky. Vše až na letenky jsme zvládli, takže byl pravý čas jít zpátky domů. Když si to tak kráčíme backpackers areou, tak na nás začne někdo hulákat a na jedné ze zahrádek seděli Fíla s Alicí a jejich Italským kamarádem Marcem. Svět je prostě malej 😀 Vypili se pár piv, nějaký ten panák a zahrál se pinball. Celkově to byl úžasnej večer, ale Gruzie nepočká, tak musíme pomalu zvednout kotvy a jít si pro věci. Cestou se dozvídáme, že Marco vlastnil jeden obchod, který jsme předevčírem obdivovali kvůli reklamě na iPhone. S malými komplikacemi tiskneme na dvakrát letenky. Kupuje se ještě menší zásoba piv, který se vypijou na bytě i s Marcem, aby let i cesta na letiště proběhly hladce. Celý večer byl úžasnej a ještě jednou tímto děkujeme Fílovi s Alicí za parádní 2 dny!

Cesta na letiště už proběhla hladce. Koupili jsme si nějaký jídlo, pití a za chvilku už jsme v letadle. Těch pár hodin spánku nám určitě bodne před náročnou Gruzií.

Danny

<<PŘEDCHOZÍ | ÚVOD | DALŠÍ>>