Asi o půl čtvrté ráno mě probouzí neskutečná kosa. Celý se klepu a během toho co dřepuju se snažím probudit Dannyho, aby se pořádně oblékl. Teplota tady spadla v noci o více jak 10°C. Po chvíli se mi to konečně podaří, ale jak je Danny promrzlej, nedokáže udělat ani dřep. Snažím se mu vysvětlit, aby aspoň stínoval a zahřál se, ale vůbec netuší která bije a po několika vteřinách mi řekne „jdi do prdele ty čůráku“ a odbíhá pryč. 😀 Ani trochu jsem to nepobral, ale je mi taková zima, že to ani neřeším a pokračuju v zahřívacím procesu. Potom na sebe hodím všechny věci co mám, včetně šály a čepice a jdu do spacáku. Po chvilce přibíhá zpět i Danny, kterému až v půlce mostu došlo, proč že to vlastně někam běží a co se děje. 😀 Rovněž na sebe nahazuje oteplováky, bundu atd. a tentokráte už se taky ukládá do spacáku.

Ráno v polospánku k nám někdo přichází, tak si říkám kdo to je, pak se zastaví přímo u nás a sundavá si batoh, tak se zvedám ze spacáku, co tam u nás pohledává a strkám do Dannyho, aby se probudil v domění, že nás chce zase někdo asi okrást. 😀 Nakonec se ukázalo, že ten chlapík v běžeckém, vyndavá z batohu svačinu pro bezdomovce. 😀 😀 Vysvětlujeme mu, že bezdomovci nejsme, že jsme tady v noci mrzli dobrovolně a s díky se loučíme. 😀 Borec nahodil batoh a běžel ke své skupince dalších cca 5 lidí, kteří tady ráno běhají, aby pomohli těm, kteří to potřebují. Palec hore!

Vysvětluju Dannymu, co se vlastně v noci dělo, jak mi zanadával a odběhl někam do prdele a nevracel se… 😀 Pak si chceme zabalit všechny věci do malého batohu a narážíme na klasický problém, jak tam všechno asi narvat. Myslím si, že fotka mluví za vše. 😀 Naštěstí se to nějakým způsobem povedlo – snad neprasknou švy. Přes den je tady nádherně, takže chodíme v kraťasech a procházíme si ostrůvek na kterém jsme spali. Potom naše kroky směřují do obchodu pro snídani (czech breakfast) a vyrážíme na obhlídku města.

Náhodu narážíme na katedrálu Sv.Štěpána, která nás naprosto ohromila a Budapešť pro nás začíná být opravdu krásným místem. Pokračujeme dál kolem židovské sinagogy až se dostáváme i do backpackers arey, tak si tady dáváme v jednom stylovým baru točený pivko a pak už se nám ozývá kamarád Fíla, který tady bydlí, abychom si dali sraz. Shodou okolností bydlí blízko té synagogy, takže víme přesně kam jít a kupujeme si společně pivka a jdeme k němu na byt. Tam nás představuje přítelkyni Alici a naléváme si první panáky tatranského čaje. Nestačí se divít, co že jsme už všechno prošli pěšky a kde jsme spali. 😀 Fíla nám vysvětluje co a jak a také to, že je tady povolené hajlování. Nemusím říkat, že jsme to hned po několika pivech a panácích šli vyzkoušet při cestě na Citadelu.

Cestou zpět dolů se nám někde Fíla s Alicí vytratili, tak jsme je bezúspěšně hledali, až se sami od někud objevili a společně jsme vyrazili na Postřižinské pivko do místní hospůdky. Cena tady byla ale docela dost přestřelená, tak jsme dali jen jedno kolo a vyrazili zpět na byt. Zahráli si tady karetní hru BANG, pak jsem porazil Dannyho v kámen, nůžky, papír a pro dnešní noc tak vyhrál spaní v posteli. Danny ulehl na zem a šlo se spát.

Gaza

<< PŘEDCHOZÍ | ÚVOD | DALŠÍ >>