Ráno se probouzíme s Elinou a děláme si v pokoji ovesnou kaši, protože jsou holky vybavený. Moc jsem si pochutnal, ale i tak si jdu pro jistotu do obchodu pro czech breakfast. Jeden chlazenej Chang po ránu v tomhle vedru nikdy neuškodí.
Vzhledem k tomu, že nám to jede docela dost brzy, tak si balím batoh, Elina si bere menší batůžek a vyrážíme chytnout tuktuk. Do přístavu dorážíme výjimečně s předstihem. Cestování s holkou má určité výhody, na druhou stranu člověk přichází o tu zábavu navíc… 😀 Nastupujeme na loď a míříme směrem na Ko Tao. Cestou řešíme, jak to asi Gina s Dannym udělají s těmi lístky, ale brzy zjišťujeme, že nejdříve zastavujeme na Ko Phanganu.
Meanwhile in Ko Phangan by Danny: S Ginou vstáváme docela brzy, protože musíme vyřešit problém s palubními lístky, který jsme zapomněli u Gazy 😀 Naše první kroky vedou do 7/11, kde si kupujeme snídani a jdeme k nějaký bábě s fotkou lístků, jestli by nám je nevytiskla. Bohužel jí nefunguje tiskárna, tak nás odkazuje na jiný obchod, kde se dají lístky i koupit. Když přicházíme do obchodu, tak se ptám prodavače, jestli bychom si to nemohli vytisknout. Otáčí se a bere ze stolu nějaký papír a na něm jsou naše jízdenky 😀 Do dneška to nechápu, protože jsme nikam nehlásili ztrátu a jak mohl vědět, že to jsem já. Hlavně jsme ty lístky kupovali o několik dní dříve ve vzdáleném Bangkoku a ještě v balíčku asi 7 jízdenek na různé dopravní prostředky. Realita zase ukázala smysl pro humor. Potom jsme si zašli na oběd, koupili pivka a šli na přístav, kde jsme nečekaně potkali Gazu s Elinou, takže jsme ty lístky ani nemuseli řešit 😀
Tam se v přístavišti všichni zase shledáváme a zatím co si holky vyprávějí svoje, já s Dannym zase probíráme věci naše. A během toho se od Dannyho osvěžuji pivkem, protože mi na té lodi docela vyprahlo. Lístky jsme jim ani nemuseli předávat, protože jim v agentuře vytiskly nové, jelikož je tady všechno na jméno. Čas si tady krátíme bavením se s dalšími turisty a pak už konečně nastupujeme na loď, která nás zaveze na Ko Tao. Naše očekávání jsou veliká, protože jsme slyšeli od spousty lidí na cestách, že je Ko Tao jedno z nejlepších míst v Thajsku vůbec.
Přijíždíme na Ko Tao a hned nás každej chce svézt do “centra”. Vzhledem k tomu, že víme, jak malej je tenhle ostrov, tak ujišťujeme holky, že to nebude dlouho trvat a dojdeme tam po svých. Šli jsme po silnici, což se neukázalo zrovna jako dobrej nápad, na druhou stranu Danny našel pravou žabku jeho velikosti, což byla shodou okolností ta, která mu chyběla do páru, takže jsme se opět pobavili nad tím, co to ta realita připravila… 😀 Po další 50 m nachází i levou žabku stejné značky a neskutečně se bavíme nad tím, kdo to tady takhle zanechal… 😀 Nicméně ubytování po cestě nic moc.
Došli jsme do centra a narazili na nějaké chatky, které byli asi za 500 bathů pro dva, což nebylo tak špatný, ale pro jistotu jsem nechali holky na místě a šli se ještě porozhlédnout okolo. Cenově to ale lepší nebylo, takže jsme se nakonec vrátili zpět a vzali 2 chatky. Ubytovali jsme se zvlášť a společně vyrazili omrknout pláž. Musím říct, že se mi tady pláž líbila. Asi se budu opakovat, Filipíny to nebyly, ale i tak to bylo moc fajn… Navíc jsem se tady dali do řeči s Čechy, které jsme potkali na pláži. 4 bláznivý kluci, kteří cestujou spolu a s jedním z nich jsem se zakecal víc, až mi všichni utekli a já je pak viděl opět až u našich chatek. Aspoň jsme se s klukama domluvili večer na whisky, tak nasdílíme naše dojmy…
Začalo se stmívat, holky byly někde pryč a my jsme zašli za klukama na pokec. Měli jsme docela velkej problém najít, kde bydlí, ale nakonec jsme to zvládli a do ruky nám hned přistálo brko. A tak si tak kouříme, popíjíme a nakonec se rozhodujeme, že vyrazíme na nějakou místní party. Cestou kupujeme kyblíky a na pláži si užíváme hudbu, fire show a ostatní blbosti… Vlastně ani nevím, jak jsme došli do chatky, ale ani to není tak důležitý. Na tomhle ostrově se stejnak nedělo nic jiného… 😀
Gaza