Příjezd do Bangkoku proběhl tak nějak normálně. Klasickej direkt od toho nesnesitelného vedra při výstupu z vychlazenýho autobusu a už nás nějakej týpek vede na Khaosan road. Tady už víme, tak si jdeme do našeho hotelu vyzvednout nějaký věci z báglu, domlouváme si sprchu a jdeme zařídit program na zbytek dní. V jedný cestovní kanceláři kupujeme balíček jízdenek na autobusy a lodě, který nám zajistí přesun po ostrovech, který jsme si vybrali. Necháváme zde bágly, protože máme ještě pár hodin do odjezdu a jdeme si zase projít Bangkok a něco malého koupit pro sebe i kamarády.
Nejdřív dáváme nějaký jídlo s pivkem. Procházíme po Bangkoku a kupujeme vse, co se nám líbí. Nejlepší bylo, když si zkoušíme nějaký trika a najednou za námi přiběhne jedna holka z Německa, že si nás pamatuje z Filipín a říká mi, že jsem měl přece sádru. Nakonec z ní vypadlo, že s námi jela na loďce do podzemní řeky v Sabangu. Ta realita je prostě úžasná. Člověk je v nějaký postranní uličce v Bangkoku a potká tam holku, kterou viděl před 2 měsíci několik tisíc kilometrů jinde 😀 Svět backpackerů je opravdu malej. Potom Gaza přijde ještě za jedním obrovským plešatým hovadem a začne mu říkat, že je určitě chuligán z Polska. Překvapivě fakt byl 😀 Tak si s ním Gaza pokecal svojí polštinou a mohli jsme jít pomalu na sraz, kde nás má nabrat autobus.
Čekání na autobus bylo zdlouhavé, jelikož měl zpoždění. Krátíme si to dvěma vychlazenýma Changama a bongem. Při čekání se seznamujeme s Rafaelem z Izraele. Je mu přes 60, vypadá jako klasickej Ital a velmi vtipně komentuje situaci ohledně autobusové nedochvilnosti. Procestoval celý svět, tak je s ním konverzace opravdu zajímavá. Za chvilku přijíždí autobus a hned si s Rafaelem zabíráme nejlepší místo. Tohle není normální autobus. Ve spodním patře je stůl a okolo lavičky. Dále tady jsou ještě asi 2 řady po dvou normálních sedaček.
Jelikož si Rafael s námi koupil do zásoby pár pivek, tak všem nastupujícím říkáme, že tohle je párty patro a můžou tady zůstat lidi jen s pivem 😀 V tom přichází Abdul, padesátiletý Kurd z Tureckého Kurdistánu, který rozhodně nevypadá na 50. Ale na to, že cestovatelé někdy vypadají i o desítky let mladší si už nějak zvykáme. Naší výzvu bere jako správný chlap a ptá se, kde může koupit piva. Rafael ihned vystartuje, že s ním zaběhne do 7/11, který je asi 2 minuty pěšky. Bohužel je posádka autobusu už nechce pustit, když jim Rafael říká, že jsou za pár minut zpátky. Rafael je aletakovej správnej chlápek, kterej si vždy umí prosadit svoje. Tak jim říká, že poběží a stihnou to za minutu a už se s Abdulem pouštějí do sprintu. Těžko to tady popíšu, ale na ten pohled už nikdy nezapomeneme a myslím, že ten řidič se stewardem taky ne 😀
Abdul koupil docela slušnou zásobu piv a navíc měl flašku hennessey, takže se párty bus mohl rozjet 😀 Za těch několik hodin cesty jsme probrali snad každé téma a zase se utvrdili v tom, jak vám cestování otevírá hlavu. Docela mi bylo líto celého autobusu, který nás musel nahoře poslouchat a občas dýchat i dým z bongu 😀

párty bus 😀
K ránu přijíždíme do přístavu a všichni vystupují z busu, kde musíme počkat na loď. Zašel jsem si pro jistotu ještě na malou, ale v tom slyším motor a autobus se rozjíždí a já z toho chytám výtlem 😀 Mlátím přes zeď na řidiče, ale neúspěšně, tak si sedám v klidu na sedačku a čekám, co se stane. Stejně s tím nic neudělám 😀 Když po pár minutách autobus zastaví, tak vylézám ven a vůbec netuším, kde jsem. Vracím se zpátky kudy mohl asi autobus přijet a za chvilku už vidím kluky, který za mnou běželi. Díky kluci! 😀
Říkáme si s Gazou, že konečně vidíme zase moře po dlouhé době a nemůžeme se dočkat až se na Koh Samui vykoupeme. Rafael mi ze srandy říká, ať tam skočím. Jak jinak to mohl myslet než ze srandy, když byly okolo zakotvený lodě a molo bylo vysoko nějakých 7m. Srandu jsem moc nepochopil, tak sundávám žabky a skáču mezi lodě. Rafael se nemohl přestat smát a řvát na mě, že jsem blázen. Prostě správnej 60ti letej týpek 😀 Hlavně, že jsme byli zase atrakce a pobavili spoustu lidi 😀 Jen ta cesta nahoru na molo byla trochu horší. Rozřezal jsem si nohy o nějaký lodní šroub, ale nakonec jsem vyšplhal po řetězu na jednu loď a z ní mi už nějaký námořníci pomohli na molo. Nejvíc mě sraly ty žabky, který jsem tam zase zapomněl 😀
Jelikož jsme nespali, byli bez piva a navíc tady bylo nesnesitelný vedro, tak několika hodinový čekání na loď byl slušnej porod. Využili jsme to krátkým spánkem a nastoupili poněkud odpočatější na loď. Na lodi jsme se seznámili s jedním Iráncem, který vytasil Afghánskej hash a my si společně zakouřili v mezinárodních vodách. V ČR je právě hluboká noc a my si uvědomujeme, že žijeme ve vlastním snu. Seznamujeme se ještě s Tongem, který jede na ostrov trénovat thaibox. Největší překvapení bylo, že mu bylo 50! Tohle byl opravdu hodně velký přírodní missclick, protože bychom mu tipli tak 30 a tělo tak na 25 😀 Když jsme dorazili konečně do přístavu, tak nasedáme na ťukťuk s Rafaelem a Abdulem a jedeme do centra. Čas využíváme krátkým spánkem.

dobrou 😀
Danny