V noci přijíždíme do Bangkoku, kde se na nás klasický sesypávají ťukťukáři, ale Tomáš s Verčou nám říkají, že Khaosan road je 5 minut chůzí, takže je posíláme do prdele. Moc jsme se nevyspali, tak jsme se rozhodli, že se musíme ještě vyspat, abychom načerpali trochu sil. Přímo na Khaosanu nám přes nohy proběhl obrovskej potkan, což Verču dost vyděsilo a navíc se tady míchá dost zvláštní směs smradů. Tudíž přespání někde na ulici ihned vylučujeme a jdeme hledat nějaký levný ubytko. Loučíme se s Tomem a Verčou, jelikož si chceme najít něco levnějšího, což se nám po zhruba půl hodině povedlo. Dáváme sprchu a jdeme to zalomit.
Po pár hodinách vstáváme a hned si jdeme dát k snídani pouliční Pad Thai za 30 bahtů. Nemilé /překvapení přijde, když si chceme jít koupit pivka do 7/11. Nejen že se tady alkohol prodává jen v určitých hodinách, ale my zrovna přijeli na nějaký svátek Buddhy, takže dneska alkohol neprodávají nikde. Neseme to docela nelibě, protože v tomhle nesnesitelném vedru je pivko přesně to, co by nám bodlo.
Kráčíme si to k chrámovému komplexu, kde je jednou z největších atrakcí ležící Buddha. Po cestě musíme ještě přeběhnout jednu dálnici (bohužel jsme si nevšimli nedalekého semaforu), což bylo dost o hubu. Ale ne pro ty který udělali vysokou školu v přecházení silnic v Hanoji. Blízko chrámového komplexu je opravdu živo, natáčí to tady několik televizí a je tu plno stánků. My se umíme vždy trefit do nějakýho speciálního svátku, kdy je vše předražené.
U chrámu nás čekalo nemilé překvapení. „Dneska je pro veřejnost zavřeno“ – sdělil nám voják se samopalem. Co se dá dělat. Aspoň nás pobavili pouliční prodejci, který ve vteřině sbalili stánek a začali utíkat, když se blížila policie. Sám policajt taky dostal výtlem 😀 Chceme se tedy dostat k řece z které jde vidět většina památek. Jeden z vojáků nám doporučuje taxi, že je to minimálně 20 minut. Není moc času a pár desítek bahtů můžeme obětovat. Neměli jsme to dělat, protože to bylo kousíček a ještě k tomu nás zavezl k nějaký turistický lodi, kde po nás chtěli několik TISÍC bahtů! Posíláme je neslušně do prdele, jelikož z cestopisů víme, že tady jezdí normální MHD loď za pár korun a jdeme hledat po svých.
Cestou vidíme zase chrámový komplex a záhadným způsobem se druhou stranou dostáváme dovnitř. Chrámy jsou všude stejný, ale tady je to pěkný už jen kvůli tomu, že je to obrovský areál a ležící Buddha taky není všude. Celé si to tady projdeme, kupujeme palačinku z jednoho stánku, která byla mimochodem opravdu výborná a jdeme zase hledat přístav pro public lodě.
Po chvilce a pár radách od místňáků se nám to daří a můžeme konečně nastoupit. Loď se moc nezdržuje, takže rychle vystoupit, nastoupit a jede se dál. Bláznivá ženská vybírá tuším 20 bahtů a furt nás komanduje, ať se posuneme dál do lodi. Klasicky děláme pitomce, protože se nám nechce sledovat okolí přes okno a bráníme si naše místa. Je to tady úplně jiný svět a to atmosféra je nepopsatelná. Troufám si říct, že skoro každý to někdy viděl v nějakém filmu. Ten bohužel ale nikdy nedokáže vystihnout tu neopakovatelnou přítomnost. Špinavá řeka, plno lodí, zmatek, chrámy, mrakodrapy, chrámy a zase mrakodrapy – to je neodmyslitelná část bangkoku!
Jedeme až na konečnou, kde nevystupujeme a čekáme až se otočíme a poplujeme zase zpátky. Ženská se na nás jen usměje a nechce znovu zaplatit. Cestou zpátky si užíváme druhou stranu a máme dojem, že vidíme hotel z The Hangover 2. Nejsme si jistý, tak raději plujeme dál s tím, že se tam stavíme večer. Stejně nemáme dlouhé kalhoty bez kterých nás nahoru nepustí. Jedeme o jednu stanici dál, abychom to měli blíž k hotelu a přemýšlíme, co dál. Zbývá nám do odletu přibližně 2 týdny a chceme toho stihnout, co nejvíc. Bohužel nemůžeme stihnout všechno, tak nás čeká opravdu těžké rozhodování. Můžeme jet na Fullmoon párty, který je za pár dní a nebo do sousední Kambodži na úžasné chrámy Angor Wat. Nakonec jsme usoudili, že těch večírku bylo už dost a spatřit Angor Wat se ti nepoštěstí každý den.
Jelikož mě už začínají srát vlasy, tak jdu usmlouvat cenu do jednoho kadeřnictví, kde jsou usměvavé kadeřnice a necháme se s Gazou poprvé ostříhat, ať se nevrátíme jako úplný křováci. Několikrát si projdeme Khaosan road, který na fotkách a filmech vypadá rozhodně větší. Má to tady ale zase nepopsatelnou atmosféru. Všude pouliční stánky se vším možným – od oblečení po smažené tarantule. Občas cítíme takové pachy, které ani neznáme 😀 Je to tady celkově špinavý, ale přitom se zvláštní atmosférou. Tím mě Bangkok dostal. Jediné, co nám tady kazí tu atmosféru je čeština na každém kroku. Na to jsme nebyli vůbec zvyklí a připomíná nám to náš návrat domů. Srát na svátek Buddhy, jdeme najít pivo.
To se nám doopravdy podařilo v jedné turistické kanceláři, kde si rovnou kupujeme autobus do Kambodže. Bohužel to jezdí jen ráno, takže tady budeme ještě jednu noc. K drahému pivku, který si ani nemůžeme odnést si dáváme ještě nejhnusnější vodnici, co jsme v Asii měli, ale nějak to neřešíme. Konečně jsme si sedli a trochu si odpočinuli. Zpátky u hotelu se seznamujeme s jedním pohodářem Němcem a chystáme se vyrazit na Sky bar, kde se točil The Hangover 2. Nakonec jsme stejně měli smůlu, protože lodě zavírají se setměním, tak si aspoň děláme kolečko okolo chrámů a zpátky na khaosan do hotelu a spát, abychom nabrali síly na zítra.
Danny