Ráno se probouzím totálně rozstřískanej a jako každej den tady pátrám v paměti, co se to vlastně včera dělo. Jak rozlepuju oči, začínám rozpoznávat Dannyho. Ten už je vzhůru, prý vůbec nespal. 😀 Vůbec to nepobírám, takže jdeme dávat střípky dohromady na náhravku do cestopisu.
Sotva spustíme nahrávání, dávám vietnamskej bong, abych se trochu probral. 😀 Během toho co nahráváme se u nás v pokoji ukáže Lucas, kterej tady poslední noc nebyl. Strávil noc s Claire, tak rozebíráme, co se vlastně všechno dělo a neskutečně se bavíme. Pak Lucas odchází a my rozebíráme to, jak dlouho tady vlastně vůbec jsme. Všechno mi to přijde jako jeden den, ale tři noci pryč a já jsem fakt zničenej. Danny to vidí stejně. Musíme co nejdříve opustit tohle proradný město! Kdo to kde viděl, chlastat zadarmo! :-X 😀 Jsem si jistej, že ještě jedna noc tady a už nikdy žádný jiný město neuvidím.
Jdeme naproti na vege bagetu a sháníme odvoz do Luang Prabang. Děláme si pěknou procházku po okolí, která nás trochu probírá. Zastavujeme se naposledy i v Reggae baru, abysme si prohlídli happy menu, jestli se nám to všechno jenom nezdálo a po sehnání lístků se vracíme zpět na pokoj. Lucas se přestěhuje do jinýho bydlení, kde by měli mít i rychlejší internet a kde bude moct hrát v klidu poker, který ho po celou dobu cestování živí. Dáváme bongy na rozloučenou a vytuháváme na lehátkách našeho hostelu.
Podřimujeme a pak přijíždí tuktuk, který nás odveze k autobusu. Ze všemi se loučíme a vyrážíme. V autobuse je docela dost místa, takže má každý dvousedačku pro sebe. Ideální pro přesun, když jsme tak zničení. Shodou okolností se přesouvají i holky z Anglie, se kterýma jsme se viděli na tubingu, tak si společně vyměňujeme fotky z toho dne a neskutečně se bavíme na tom, jak nikdo netuší, co se všechno vlastně pořádně dělo… 😀 Jsme ale neskutečně utahaní, takže usínáme jak miminka….
Gaza