Cesta autobusem proběhla v pořádku, jen nám vadila absence piva s kterým jsou ty noční přesuny vždy zábavnější. Příjezd mohl být taky pozdější, jelikož se nám do tý zimy rozespalý v 5 ráno vážně nechce. Nebudeme fňukat, takže vystupujeme a nebyli bychom to my, kdyby se nám hned nestal první karambol 😀 Přibližně po 37 vteřinách mi při zapínání bundy zůstal zip v ruce – ideální start před odletem do Gruzie do hor 😀

Míříme dolů do metra, kde leží velké množství bezdomovců a koukáme na plánek, abychom zjistili jakým přibližným směrem je centrum. Kolem stadionu Ferencvarose se stále držíme hlavní silnice a dáváme si na chvilku pauzu v parku, abychom trochu zabili čas v tuhle brzkou hodinu. Jelikož je zima, tak nevydržíme dlouho sedět, zahříváme se douškem tatranského čaje a pokračujeme v chůzi dál. Po několika kilometrech narážíme na krásný market, který si procházíme a za chvilku jsme už u řeky. Přecházíme přes řeku do Budy. Jelikož jsme toho moc nenaspali a Gaza je znaven, tak si dáváme pauzu v malém parčíku pod Citadelou. Mezitím co Gaza spí, já se snažím opravit bundu a naštěstí úspěšně. Gazu probouzí noční můra, že ho chce někdo okrást – není se čemu divit po našich trampotách. 😀

Poté se dereme nahoru a musíme řešit klasický rébus. Jelikož se dost oteplilo a k tomu ten výšlap, tak se převlíkáme do kraťas respektive do tepláků. Narvat ty všechny věci do báglu byl docela oříšek, ale s odřenýma ušima se nám to povedlo. Nahoře u citadely se nám naskytl nádherný výhled na celou Budapešť. Naše oči zaujal hlavně řetězový most, který je vůbec prvním postaveným v Budapešti přes Dunaj a Parlament, který je viditelný i přes tu dálku. Sbíháme dolů a za chvilku zase nahoru ke královskému paláci. Ten se nám zblízka moc nelíbí, tak běžíme zase dolů a dáváme se do řeči s jednou krásnou maďarkou, která nám dává turistickou mapku. Jelikož už je docela hezky, tak kupujeme první pivka a sedáme si k řece k řetězovému mostu.

Pivko bodlo, takže můžeme pokračovat podél Dunaje, když nás po levé straně zaujme mezi baráky věžička. Jelikož se rádi touláme po městě bez větších plánů, nasáváme atmosféru běžného života a chodíme zrovna tam, kde nás to zaujme, tak si tuhle věžičku nemůžeme nechat ujít. Dobře jsme udělali, protože přicházíme k Rybářské baště. Pro nás rozhodně nejkrásnější památka v Budě. Dále už zase podél řeky k mostu Margit, kde jsme sešli ke stejno jmennému ostrovu. Ten se nám rozhodně moc líbil, protože tam bylo mnoho míst, kde  bychom se večer mohli vyspat, kdyby to nevyšlo na nádraží s uprchlíky. 😀

Na druhé straně řeky si dáváme falafel a jdeme k vlakovému nádraží. Na uprchlíky nenarážíme, ale dozvídáme se, že je tady ještě jedno větší vlakové nádraží. Když si Gaza směnil peníze, tak za námi přišel týpek, ať si dáváme nejmenší bankovky nahoru v ruličce bankovek. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdybychom přesně tohle neřešili asi hodinu předem. 😀 Další divná věc na sebe nenechala dlouho čekat. Říkám Gazovi , že bych si dal docela vodnici a za chvilku mě pár desítek metrů dál, v jedné postranní uličce zaujme jeden barák. Jdeme se tam podívat a tam čajovna s vodnicemi – vše v naprostém pořádku. 😀 Po vodnici jsme narazili na parádní sport bar, kde měli happy hour 1+1 piva zdarma. Dali jsme si každý dva tupláky, trochu si odpočinuli a zároveň společensky unavili. 😀

Naše další kroky následovaly k nějaký památce o který jsme nevěděli nic kromě toho, že je na mapce. Tudíž jsme se po radě jednoho bezdomovce kudy jít, rozhodli jít úplně opačným směrem k Náměstí Hrdinů ke kterému vede opravdu dlouhá Andrássyho třída. Uprostřed náměstí je 36m vysoký sloup a je z obou dvou stran lemováno Muzeem krásných umění a Halou umění. Jezdí tady dokonce nejstarší metro na kontinentu a dokonce druhé nejstarší na světě. Docela hezká večerní podívaná, ale jelikož hodinový ručičky nelítostně tikají, tak směřujeme k hlavnímu vlakovému nádraží. Po cestě vidíme nějakou matějskou z které se vyklubal Budapešťský october fest. Bohužel je vstupný dost nadsazený, tak to vzdáváme, i když jsem to posilněn několika pivy dost zvažoval 😀

Okolí hlavního nádraží připomíná to naše. Podivný existence a špína. Na nádraží uprchlíky zase nepotkáváme, tak se vyptáváme policistů, proč tady nejsou, když nás s tím neustále masírují v televizi. Už tady nejsou dost dlouho a prý tady na žádnýho nenarazíme, což se nám zatím potvrdilo. Holt budeme muset složit hlavu na ostrově Margit, který je bohužel úplně na druhý straně. 😀 Bude to chtít nějakej doping a něco na zahřátí, proto kupujeme pár piv a flašku vína za 50kč. Jakmile se dostaneme k řece, tak si musíme sednout a vychutnat pivko. Pohled na noční Královský palác a řetězový most je vážně úchvatný a musíme přehodnotit náš názor na palác.

Po pivku si to štrádujeme podél řeky a konečně se dostáváme z blízka k Parlamentu. Je nádherně osvícený a společnost mu dělají desítky, možná stovky racků poletujících nad ním. Parádní podívaná. Na ostrově docela rychle nacházíme lavičku se stolem, kde se před spaním ještě občerstvíme a rovnou vyspíme. Problém nastal, když jsme chtěli otevřít víno. Trik otevřením botou bohužel nevyšel. Nezbylo nic jinýho než na hulváta urazit hrdlo o strom. Bylo docela příjemně a když jsme ještě o půl noci seděli jen v tričkách, tak nevybaluju ani spacák a jdeme spát.

Danny

<<PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ>>