Ráno se budíme ještě trochu s hladinkou, ale to je tady každej den, takže nic nového. Spíš se nám nechce z postele, ale nakonec balí pár věcí na výlet a jdeme ven před hotel, kde by nás každou chvílí měl vyzvednout autobus do My Sonu. Vzhledem k tomu, že jsme vyšli tak akorát na odjezd, tak se jdu raději o pár metrů vedle zeptat do naší cestovky, jestli nám už to neujelo. 😀 Otevřeno tady sice bylo, ale nikde nikdo a na nikoho jsem se nedovolal a tak postáváme dál u silnice a doufáme. Asi s desetiminutovým zpožděním přijíždí menší autobus a my si můžeme oddechnout.

Klasická zastávka u obchodů pro turisty a jsme na místě. Vystupujeme u starého mostu, abysme ho přešli pěšky a na druhé straně zase zpět do autobusu, kterým ujedeme ještě pár set metrů. Dostáváme pokyny kudy se pohybovat, kdy odjíždíme a jdeme na prohlídku. Během vietnamské války byla bohužel většina těchto hinduistickách chrámů, jejiž historie sahá až do 4.stol. našeho letopočtu, vybombardována ku*vičkama zpoza velké louže, takže se ve směs jedna spíše o ruiny. I tak to tady má ale svoje kouzlo a pro hráče populární české hry Vietcong je to zajímavější o to, že podle těchto chrámů byla naprogramována i mapa NVA Base. Hlídají to tady i místní policisté, tak si s jedním z nich děláme fotku v naší výstroji a pokračujeme dál. Nejdříve nám ještě něco řeknou o chrámech a pak můžeme jít po svých. Děláme nějaké fotky, ze kterých se dochovalo jen těchto pár 😀 a brzy jsme u konce. Některé chrámy se totiž rekonstruují, místo některých zůstaly jen krátery v zemi, ale i tak to tady určitě stojí za návštěvu.

klasická fotka s policajtemklasická fotka s policajtem

Pak se zase soukáme do autobusu a vyrážíme k přístavu, kde nás čeká jídlo na lodi a pak vyrážíme do Hoi Anu po řece. Cesta je poměrně pomalá, ale na druhou stranu příjemná. Rozhodně lepší, než jet autobusem. V přístavu si vyskakujeme, já se jdu převléct a Danny na mě zatím počká v naší restauraci. Cestou za Dannym z ničeho nic potkávám na ulici Alenku, tak se dáváme do řeči a předběžně se domlouváme na večer. Přicházím k Dannymu, dáváme oběd, pár pivek 😉 a naše další kroky vedou vedle do obchodu, kde už budeme mít připravené košile a boty. Boty naštěstí trochu vylepšila a druhé už udělala správně. Košile vedle byly naprosto v pořádku. Platíme zbytek ceny a jdeme ke Kimmy, kde už nás čekají obleky k vyzvednutí.

cesta lodí do Hoi Anucesta lodí do Hoi Anu

Usedáme a čekáme, než jsme vyzváni, abychom mohli do horní místnosti, kde už jsou v kabinkách připraveny ke zkoušení. Všechno sedí, kontrolujeme vyšitá jména a děláme si první fotku v kvádrech. :)) Pak za ně jdeme dolů zaplatit a odnášíme si je ve speciálních pytlích na pokoj. Vedle v obchodě se musíme znovu dohadovat na ceně za velké batohy, protože je chtějí prodat zase za více, ale nakonec se nám je daří pořídit za nějakých 350-400 Kč. Na pokoji skládáme věci do báglu a já zjišťuju, že mi chybí jedna košile. V pokoji jsme ji nenašli, takže jsem ji musel zapomenout v obchodě, to je poslední naděje. Když tam přicházíme, tak už ke mně rovnou přichází naše švadlena, že s ní jela k nám do hotelu, ale nebyl jsem tam… To mi udělalo velkou radost, takže teď je pravej čas zajít na pivko! A že jich málo nebylo! Přidala se k nám Alena S Lynhem, který sice pochází z Vietnamu, ale žije v Paříži a aktuálně cestuje po Asii… Místní servírka pláče, že je unavená a chce spát, tak si chvíli točíme piva sami a děláme čárky a pak raději odcházíme pryč.

Obleky hotové.Obleky hotové.

točíme si pivko sami :Dtočíme si pivko sami 😀

Alenka s Lynhem nás vedou k vodnímu kanálu, kde to prý večer pořádně žije. Nejdříve si dáváme vodnici, pak pokračujeme do baru, kde dáváme nějaký drinky v akci a hrajeme beer pong. Za chvíli už jsme docela dost cinklý a zítra odjíždíme, tak se všichni balíme a jdeme pryč. Danny běhá po ulici a všechny s motorkou přesvědčuje, že by mu ji měli půjčit, že se na ní teď potřebuje naučit. 😀 No nepomohly ani peníze a tak si u stánku, u kterého je v tuto hodinu nezvykle velice plno, dáváme všichni banh mi, loučíme se a jdeme domů. Danny ještě zase něco vymýšlí na telefonu, tak ho upozorňuji, že za pár hodin odjíždíme, ať jde spát a přitom zároveň i usínám… 😀

Gaza

<< PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ >>