Probouzíme se zmuchlaný v autobuse na nějakým malém autobusovým nádraží mimo město. Venku zase pěkně chčije. To už je taková naše tradice, když přijedeme na nové místo. Rozlepujeme oči a jdeme ven z autobusu, kde nás začínají zase otravovat taxikáři. I když jsme rozespalí a pořádně ani nevíme, kde jsme, tak domlouváme odvoz na motorce s dvouma týpkama do jednoho hotelu. Už jsme si docela zvykli řešit věci rozespalý na autopilota 😀 Domluvili jsme si hotel za 8$ a odvoz máme zdarma. Nasazujeme pláštěnky na bágly, nasedáme každý na jednu motorku a můžeme vyrazit.

Hoi An byl kdysi nejvýznamnější přístav Vietnamu. Centrum města patří k dědictví UNESCA a je to vážně pěkná podívaná. Domky ve starých uličkách vynikají především svou architekturou, v níž se slučují čínské, japonské a portugalské vlivy.  V dnešní době je Hoi An především krejčovská velmoc. Jsou tu opravdu na každém rohu, jeden vedle druhého. Musí jich tady být stovky, tak ihned po ubytování přijímáme nabídku na návštěvu krejčovství manželky jednoho z našich šoférů.

Krámek byl docela malinký a strávili jsme v něm určitě hodinu domlouváním. Nakonec jsme si nechali čas na rozmyšlenou a vyrazili po svých zpátky do hotelu s tím, že si jich ještě pár projdeme a uděláme si širší rozhled. Hned po chvilce nás ulovila jedna bába, tak jí následujeme do velkého komplexu, kde má krámků víc prodejců. Začínáme mít pěkně zamotané hlavy a to jsme pořád na začátku. Ženský by tu byly ve svém živlu, protože vám zde udělají cokoliv chcete. Stačí jen přinést obrázek nebo si vybrat ze široké nabídky a máte jakékoliv oblečení na míru maximálně za pár dní. Třetí obchod nás zaujal naprosto nejvíc. Domluvili jsme si všechny náležitosti a šli si sednout na pivko za 5kč, abychom si mohli vše řádně promyslet a zkontrolovat hodnocení na tripadvisoru. Máme trochu smíšené pocity, protože se mezi většinou pozitivních komentářů schovávalo i několik negativních včetně toho, že tam jednou prodavačka spala a když jí probudili, tak byla dost neochotná. K nám se chovali hezky a vyšli nám dost vstříc, takže to zkusíme.

Jdeme se na hotel osprchovat a hned se vydáváme na první přeměření. Po cestě nás zaujalo jedno luxusní krejčovství. V Kimmy tailor je hodně zaměstnanců a hlavně hodně zákazníků. Celkově to na nás působí velmi profesionálně, takže jsme zase na vážkách. Samotná majitelka Kimmy je opravdu milá a snaží se nám vyjít se vším vstříc. Jen ta cena je tady dražší. Tam jsme to usmlouvali na 100$ a tady chtějí za kašmírový oblek 180$, ale zase kvalita je o poznání vyšší. Jdeme se proto podívat do předchozího krejčovství a tam na nás čekala úplně jiná spící prodavačka a nechtěla nám zavolat naší kočičku s kterou jsme se předtím domlouvali. Nechcete naše prachy, tak čau. Koukáme ještě na hodnocení Kimmy a je jednoznačně nejlepší, tak máme po dilema.

U Kimmy usmlouváme cenu na 120$, dostáváme kafíčko a každý svojí osobní švadlenku s kterýma vše konzultujeme. Je to opravdu zdlouhavé, ale necháváme si záležet a řešíme každý detail. Chceme tam mít vyšitý i svoje jména, ale to se našim holkám nelíbilo a chtěli peníze navíc. Naštěstí si nás Kimmy nějak oblíbila a holky seřvala jak malý holčičky, že to budeme mít, jak chceme my. Gazova švadlena si potom ještě neodpustila poznámku, že nechápe, proč  jsme tam protěžovaný a máme to za nejlepší cenu a ještě s takovými výmysly. Taky jsme to moc nechápali, ale nezlobíme se. Vybíráme ze všech různých látek, barev, tvarů a neustále nás přeměřují.

pohled na noční obchod Kimmypohled na noční obchod Kimmy

1000 VND = 1kč1000 VND = 1kč

Po tom všem jsme dost unavený a když narážíme na hospůdku s pivem za 3kč, tak není co řešit. Jsou tady hned 3 vedle sebe. Jdeme do tý poslední, kde se bavíme s obsluhou a jedním starším Australanem, který tady tomu šéfuje. Jen ta obsluha by mohla být rychlejší, protože máme fakt žízeň. Dáváme každý okolo 25 pivek a jdeme už pomalu na hotel, protože tady zavírají už o půlnoci. Kupujeme ještě kuželky na pokoj, který vypijeme a jdeme se vyspat. Vypadá to, že to tady bude dost náročný 😀

Danny

<< PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ >>