Ráno se probouzím v autobuse a zjišťuju, že už přijíždíme do Nha Trangu. Je asi 6 hodin ráno a všude v parcích je spousta lidí všech věkových kategorií a dělají různé sportovní aktivity. Úplně mě to překvapilo s jakým nasazením to všichni dělali. Tohle se prostě u nás nevidí. Brzy přijíždíme k agentuře naší společnosti a vysedáme. Batohy si můžeme nechat v agentuře, protože později večer se stejnou společností odjíždíme do dalšího města, což rádi využijeme. Od začátku je nám jasné, že zvěsti nelhaly. Nha Trang je tak trochu ruské město. Spousta nápisů je tady v azbuce, stejně jako menu lístky. Jsme dost hladoví, takže si jdeme pro banh mi k bábě u stánku. Začíná poprchávat a jako bonus jsem do banh mi dostal i tu zelenou sračku, kterou tak nesnášíme! Musím si už konečně zjistit jak se to jmenuje!

V lonely planet hledáme mapku města, abychom věděli kam jít a naštěstí přestává pršet. První se podíváme k moři. Jdeme do obchodu pro pivko a mají tady red horse, což nás mile potěšilo, ale nakonec volíme vietnamský a jdeme na pláž. Ta je poměrně upravená a táhne se po celém pobřeží. Taky jsou tady docela velké vlny, ale do vody nejdeme. Kocháme se okolím, nahráváme video pro naše holky a popíjíme pivko. Když dopijeme, tak jdeme udělat první průzkum města. Podle informací z Lonlyho se to tady už docela dost liší. Po chvilce narážíme na restauraci s vodnicí, tak se rozhodujeme, že si jednu dáme. Když už máme skoro dokouřeno, je nám nabídnuto, že nám připraví ještě jednu zadarmo, tak teda proč ne. To jsme ale dělat neměli! 😀 Danny se z toho jde poblít na hajzl, já to snáším taky velice těžce a raději jdeme pryč. To byl zase jednou nápad v 9 ráno. 😀

ranní vlnyranní vlny

pohled na okolí u pobřežípohled na okolí u pobřeží

na pláži skoro ani nohana pláži skoro ani noha

Naštěstí jsme to docela brzy vychodili a děláme další okruhy po městě a hledáme nějakou ultra levnou restauraci, která už neleží na místě kde měla a prý ji přesunuli. Nakonec se nám to podaří, tak už víme, kde strávíme odpoledne. :)) Projdeme ještě poslední ulici a vracíme se zpět. Dáváme pivka za pětikorunu, jídlo objednáváme za pár desítek korun a hodujeme. Obsluhu musíme po prvních dvou pivech trochu popohnat, ale pak už ví, že máme žízeň a padá do nás jedno za druhým. K tomu jsme ochutnali několik jídel a jak si tam tak sedíme, tak nám najednou dochází, že už zase nestíháme a musíme běžet na autobus! Rychle platíme a vyrážíme. Asi po 50 m nás zastavujou frajerky, že nám poskytnou happy masáž, tak jim říkáme, že nemáme čas na nějakou masáž, že nám za chvíli jede bus a už si to kráčíme dovnitř, že prej teda bez masáže za 2 kila. 😀 Rychle si každej bere jednu na pokoj a jde se na věc. Frajerky nás chtěli jen pohonit, takže to teda ne holky, buď suck nebo bye! 😀 Ta moje to pochopila, tak se činí a vedle z pokoje se ozývá neustále Danny, že ať kouká kouřit nebo jde do hajzlu a nic nebude platit. 😀 Nakonec ji teda posílá do prdele a já jdu za chvíli taky. 😀 Rychle bereme věci a pokračujeme.

Venku chce jít ale Danny opačným směrem, tak mu říkám, že musíme pokračovat v cestě po které jsme šli, ale je přesvědčený, že cesta vede na druhou stranu (směr z města do hor 😀 ), tak se tam venku oslovujeme ty č*ráku, k*kote atd… 😀 Bylo to fakt vyhrocený, že jsem si tam málem dali do držky, ale nakonec Danny říká: „Dobře, tak jdeme teda tou tvojí cestou ty zk*rvenej č*ráku, ale pokud nám to odjede, tak je to tvoje chyba!“. 😀 Tak to abysme si pospíšili, protože to každou minutu odjíždí. 😀 Celou cestu se hádáme, že jsme nesešli o ulici níž, odkud odjížděl náš autobus, až dorazíme na konec ulice a uvědomuju si, že jsme v prdeli. Do toho mi Danny nadává, že jsme měli jít na druhou stranu, tak ho posílám do prdele, že musíme sehnat odvoz, máme už několik minut zpoždění. Naštěstí je tady jeden týpek s rikšou, tak k němu nasedáme a jedeme. Hecujeme ho, aby šlapal pořádně a ještě mu zabavujeme telefon, že si potřebujeme zavolat. 😀 Volám do centra, že tam jsme za chvíli, ať na nás počkají. Když přijedeme na místo odjezdu, autobus už nikde není. Rychle bereme bágly a začíná další spanilá jízda za autobusem. Tentokráte nasedáme do taxíku. Taxikář volá s někým z autobusu, že na nás někde počkají u hotelu, tak tam jedeme, ale autobus už tady zase není. To už začíná vypadat bledě, ale hecujeme ho, ať jede a volá dál. Po pár minutách konečně doháníme autobus, tak děkujeme taxikářovi, že to s námi zvládnul. Pak už jen v rychlosti naložit bágly a nastupujeme do autobusu. Teď už jsme v klidu, tak se usmiřujeme a jdeme spát. 😀

Gaza

<< PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ >>