Ach, zase ten budíček na sedmou. Začínám si pomalu zvykat. No dobře, na tohle si asi nikdy nezvyknu, ale co se dá dělat, dneska mám fakt našláplej program. Po snídani jsem domluvenej s dvouma polákama na společnej výlet po okolních zajímavých místech. Jsem stále nabitý ze včerejší návštěvy pouště, tak se nemůžu dočkat dalšího dobrodružství. Jako první nás čeká návštěva opuštěné vesnice Kharanaq. Má se jednat o highlight tohoto výletu a musím potvrdit, že se jedná vážně o to nejlepší místo.

Dostáváme nějakou půl hoďku na vyblbnutí. Už na začátku vím, že to nebude stačit. Hned vylézám na první střechu a začínám skákat jak malé dítě ze střechy na střechu. Člověk si musí dávat trochu pozor, aby se to pod ním nepropadlo, ale vůbec to neřeším. Prostředí jako z Call of duty doplňuje překrásná scenérie, která zase připomíná hvězdné války. Po více jak půl hodině se dostávám k taxíku, ale proklouzám řidiči ještě dolů pod vesnici ke starému aquaduktu, abych viděl tuhle krásu celou pohromadě.

Další zastávkou je starý chrám Chack Chack který se nachází v horách. Již samotná cesta je úchvatná a já nevm, kam se dřív dívat. Samotný chrám nestojí za nic. No vlastně stojí 50k rialů, ale pro mě nic extra. Jsem spíše na tu přírodu a ta je tady nádherná. Takže i když je pro mě tento chrám nudný, doporučuji sem jet kvůli okolním horám.

Poslední zastávkou je hliněná pevnost Meybod. Vstupné zde činí 100k rialů a dle mého to za to stojí. Nejen že je tady krásný výhled na celé město, ale samotná pevnost je úchvatná. Je pro mě záhadou, že taková stavba stále stojí. Je to postavené vlastně jen z hlíny a slámy, ale takový druh staveb je tady spousta a zvlášť v Yazdu. Celý tenhle výlet, který stál 15$ plus vstupy rozhodně stál za to a můžu všem vřele doporučit. Domluvili nám to ve friendly hotelu, takže další důvod, proč se tam ubytovat.

Po návratu do Yazdu mám namířeno na místní towers of silence. Taxík stojí jen okolo 80k rials. Jelikož mám do západu slunce docela dost času a chci si užít trochu dobrodružství, tak volím cestu místním MHD. Musím říct, že to byla super volba. Nikdo neumí anglicky a navíc musím přestupovat. Další lekce hry activity společně s jedním 16ti letým mladíkem mě dovedli na Atlasi square, kde musím přestoupit na další bus a říkat „DACHME“ což znamená Persky tower of silence. Při nástupu do busu, kdy řidič při pohledu na mě vyskočil se slovy „Hau ár jů“ ze sedačky, vím, že jsem tu správně. Když se posadím, hned si mě volá k sobě a začíná naše společná konverzace. Mluví na mě persky, přitom se směje celej bus a jelikož tu nikdy nedisponuje angličtinou, tak odpovídám v češtině a zase následuje smích. Cesta je parádní a i když si rozumíme jen dvě slova a to good a Yazd, tak si tak řikám, že by bylo super, kdyby i u nás byli lidi tak v pohodě.

Nakonec mi můj nový kamarád zastavuje uprostřed silnice mimo zastávku a ukazuje směr kam mám jít. Tato cesta mě navedla k místu, kde končí plot a já nemusím platit vstupné – parádní borec! 😀 Mám stále dost času, tak si najdu útulnou jídelnu, dávám si nejlevnější falafel za 15k rialů a píši cestopis. Po dopsání cestopisu zjišťuji, že je slunce už docela nízko a hlavně se začíná blížit k vysokým horám. Kurva, to jsem to zase pěkně podcenil a následuje pořádný sprint. Nakonec jsem to stihl s předstihem a užívám si tento nádherný západ slunce s otevřenou pusou. Tenhle den se opravdu vyvedl a nakonec to nebylo zdaleka vše. 😀

Ve chvíli kdy se pomalu chystám na návrat zpátky za mnou přichází jeden Íránec s Brazilkou, abych je vyfotil. Dáváme se do řeči, dokonce mi nabízí trávu, kterou s díky odmítám a už mám namířeno k nim do auta. 😀 Pozvali mě na projíždku městem a navíc do míst, který mi tady chyběly. Dole čeká jeden týpek, jestli nechceme sharenout taxíka a když se představuje jako Pavel by mi bylo jasné, že jsem zde potkal prvního čecha pokud nepočítám letiště. Najednou sedím v autě s Íráncem, Brazilkou a Čechem, který jsem ještě před 5ti minutama neznal a jedu nuznámo kam. Tohle na cestování miluju – nikdy nevíš, co přijde, ale rozhodně to stojí za to 😀

První společná zastávka je v Fire Templu, kde se s náma dává do řeči jeden milý místní. Dělá nám průvodce a zve nás všechny, včetně všech rodinných příslušníků i kamarádů k jeho rodině domů. Musíme se rozloučit, protože se přesouváme do jedné místní krásné zahrady dolat-abad, kde se lidi večer scházejí. Cestou do hotelu Íránského kamaráda, jehož jméno jsem zapomněl, se stavujeme ještě na náměstí Chackmack Když se dostaneme konečně na hotel, dáváme si všichni vodnici, nějaké dobré jídlo a čaj. Večer je to vážně příjemný, protože se sešli lidi se stejnou vášní a tou je cestování. Pavel procestoval řadu netypických destinací jako je třeba Grónsko a teď se chystá na malý ostrov mezi Kamčatkou a Japonskem. Glaucimara byla zase v KLDR jako host Německého velvysanectví, takže se tam mohla volně pohybovat. Inspirace na další cesty je tedy dostatek a já můžu pomalu jít spát. Zítra se přesouvám zase o dům dál.

Danny

Útrata: 10$ hotel, 540k rials výlet, 35k rials voda falafel, 50k rials vstup chack chack, 100k vstup meybod, 10k bus silent tower, 40k falafel a nealko pivo, 80k vstup fire temple, 150k vstup dolat-abad, 150k sisha s večeří a čajem