Po ranní sprše okamžitě mířím do internetové kavárny, abych koupil letenky. Připojím se na FB a čekám na ségru, která vstává asi ve 3 ráno, aby mi mohla poslat autorizační SMS a já mohl uhradit platbu za letenky. Po chvilce se spojíme a letenky jsou koupeny. Letíme z Tagbilaranu, takže stály o něco více, než kdybychom letěli z Cebu, ale aspoň se nemusíme zase přesouvat lodí zpět z Boholu na Cebu, když už tam jedeme podruhé… 😀 Cestou se ještě zastavuju v prádelně, kde máme mít připravené věci, ale ještě to není hotové, tak ji popoháním a stavím se tady později.

U nás nabírám Dannyho, balíme věci na pokoji, dáváme sprchu a pak vyrážíme do prádelny a chytáme taxi do SM Cebu. Kupujeme lístky na loď, pak si jdeme nakoupit jídlo a pití do našeho oblíbeného supermarketu a opět chytáme taxi, které nás odveze za pár korun do přístavu. Tam popíjíme rum a čekáme na loď. Tentokráte jsme vyzkoušeli Ocean Jet a nedostali jsme ani vodu, ani oříšky, takže příště už jen Super Cat! 😀 Na Boholu se někde chceme sejít s holkama, ale prý za námi přijedou o něco později, takže vyrazíme napřed něco najít. Snažíme se jim vysvětlit, že na Panglao nemůžeme, ale nějak to nemůžou pochopit. 😀 Nakonec nám doporučí ještě jistou BBC pláž, tak to zajedeme omrknout. Usmlouváme tuktuka za hodně dobrou cenu, tuším nějakých 50, max. 100 pesos, což se nám zdá nějaké divné. Zřejmě to bude jen tady někde kousek a zase jsme naletěli, ale nasedáme a vyrážíme.

Kupodivu jedeme dost dlouho, zřejmě to nebude daleko od Alona Beach, kde jsme byli naposledy. Stavíme u nějaké brány, kde chtějí vstup asi 350 pesos na hlavu, takže už víme v čem to bylo. 😀 Řidičovi děkujeme za odvoz, zřejmě z toho má provizi, ale tady tedy fakt ne. Zkoušíme to obejít k moři jinudy. Na cestu si bereme jednoho litrovýho Red Horse ze stánku, na který jsme narazili a neskutečně nás tady baví jeden malej špunt, kterej se před námi předvádí. 😀 Když už konečně dojdeme k moři, čeká nás další nemilá zpráva. Tady si na několik nocí nic nepronajmeme. Můžeme se tady ubytovat na půl dne, 3 nebo 6 hodin. Wtf? 😀 No tak nic, jdeme vrátit flašku a rovnou si bereme dalšího Red Horse. Takový 7% pivo v tomhle horku rozhodně bodne! Danny jde naproti smlouvat s tuktukářem, aby nás za nějaký drobný dovezl na Alona Beach, protože je to naše poslední možnost. Ačkoliv se jedná o 10 pesos, nechce přistoupit na naší cenu, takže navrhuji jít po svých a něco si stopneme… Nejdříve projede pár přeplněných aut, ale pak nám zastaví jeden korejský pár, který jede naším směrem. Dáváme se do řeči a zjišťujeme, že řidičova sestra si bude brát za manžela Čecha. 😀 Ani se mu nedivím, Korejky jsou totiž velice krásné!

Za několik minut nám staví u Alona Beach, tak se loučíme, vyměňujeme si kontakty a jdeme hledat ubytování. Opatrně se přibližujeme k pláží a doufáme, že nás nikdo nepozná. Napravo jít nemůžeme, takže hledáme směrem vlevo. Bohužel je tady všechno dost přestřelený a nám se nechce utrácet 1500 pesos za double room, když bychom museli vzít 2 a co hlavně, sháníme pokoj pro 4. S holkama se ještě tak neznáme, abychom si je hned rozdělili do pokojů. 😀 Obcházíme kde se to jen dá, ale na nic nemůžeme narazit. To máme za to, že jsme šli z nejlevnějšího přístřešku bez placení. Ta mrcha karma si nás dobírá! (dělám si srandu, mám tě rád :-* ) Taky nevíme, jestli na nás někdo někde nevyskočí. určitě si vzpomínáte na to, když jsem psal, že se tady tak minimálně 3 roky nemůžeme ukázat a netrvalo to ani 3 dny a jsme tu zas! 😀 Po chvilce ale narážíme na česky mluvící pár a dáváme se s Kubou a jeho přítelkyní do řeči. Vyprávíme jim o tom, jak nás všude okradli a jak se tady nemůžeme levně ubytovat a Kuba nám dává číslo na svého bráchu, že by o něčem možná věděl. Prý tu žije už rok, takže by nám mohl poradit… Nabízí nám něco za 800 pesos, ale je to dál od Alona Beach a holky už tady každou chvílí asi budou, takže na to zatím sereme a jdeme zkusit něco směrem od pláže. Všechno je tu plný nebo drahý, z toho by se jeden vážně posral… Pak si prohlížím bezesporu nejlepší pokoj, který nám byl nabízený, ale chce za něj 4k pesos, tak říkám, že tedy bohužel a nabízí mi ho za 3k pesos, ale níž prý nepůjde. Dáváme hlavy dohromady a pak bereme. Dneska tenhle rozhodně nejdražší pokoj za celou cestu 😀 a zítra už máme přislíbené bydlení jinde, tak uvidíme.

Za chvíli dorazí holky, tak je k nám jdeme ubytovat a společně vyrážíme do jednoho místního baru, kam chodíme na vodnici. Objednáváme pivka a povídáme si, až se večer natáhne do pozdějších hodin a jdeme domů. Kousek od našeho apartmánu leží na kartonech můj synátor, tak mu tam aspoň hodím vodu a nějaké pesa, velice smutné… No a pak už si jdeme lehnout a zas tak podrobný to asi být nemusí, takže dobrou. 😀 Teda vlastně mě ještě pobavilo, když jsem žádal Dannyho, aby mi řekl, kde jsou kondomy a nevím kde měl zrovna v tu dobu hlavu, ale 3x mi neodpověděl, až jsem musel zařvat na celej pokoj, možná na celý Panglao, kde jsou ty posraný kondomy, tak to už slyšel, navedl mě a hezky jsme se u toho zasmáli. 😀 No nic, zítra taky den. (y)

Gaza

<< PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ >>