Když rozlepím oči, tak nechápu, kde jsme a co se děje. Tak tohle byla dobrá několikadenní krasojízda a konečně jsme střízlivý. Síly jsme nechali na stejným místě jako důstojnost, takže nám vše neuvěřitelně trvá. Check-out máme naštěstí až v poledne, tak jdeme najít nějaký místo, kde se najíme. Moc se nám to nedaří, ale nakonec narazíme na náš oblíbený Jolibee. Nemůžeme do sebe dostat žádný jídlo, tak se s tím dost pereme, ale potřebujeme načerpat zpátky síly.

Cestou zpátky na hotel nás ubíjí neuvěřitelné vedro, které naší kocovině rozhodně moc neprospívá. Naštěstí jsou všude krásný Filipínky v uniformách, který jdou do školy a my tím dostáváme aspoň nějakou energii. Na pokoji si balíme věci, protože tenhle hotel si rozhodně nemůžeme dovolit na další noc. Jsme tak zničený, že jsme se rozhodli tady zůstat ještě jeden den na srovnání. Rozmýšlíme se, co budeme dělat následující dny. Měli jsme v plánu vyrazit na ostrov Malapasqua, ale vypadá to, že potápění se žraloky liščími je možné jen s výstrojí.

Takže si musíme zrekapitulovat situaci – poznali jsme překrásný Filipínský holky, který jsme si vysnili. Řekli jsme jim o nás vše (i to, co nemůžeme napsat ani tady a to píšeme opravdu bez cenzury), Clianne zjistila, že jsem jí lhal a jsem zadanej, viděly náš pochcanej a zdemolovanej pokoj a stále nás chtějí vidět. Na Panglau nás každej už zná a ještě včera jsme si říkali, že se tam několik let nemůžeme ukázat po tom, jak jsme zničili náš pokoj a utekli bez placení. Myslím, že máme jasno – jedeme zpátky na Panglao! 😀

Bereme bágly a jdeme na ulici chytit taxi. Normálně bychom těch pár kilometrů šli pěšky, ale v tomhle stavu a vedru si chceme dopřát trochu pohodlí. Po chvilce jsme u našeho známého Cebu guesthousu, kde objednáváme pokoj. Bohužel už nemají s klimatizací, tak se musíme spokojit jen s větrákem. Po ubytování si jdeme koupit něco k jídlu. Ulice jsou dost zdemolované a všude je bordel, ale to se není čemu divit, když tady včera pařilo milion lidí v ulicích! Po jídle jdeme rychle do internetové kavárny, abychom koupili letenky na Palawan odkud máme letenky na konec ledna. Bohužel nastává veliký problém. Jelikož jsme oba přišli o mobily a platit kartou lze jen s autorizační sms, tak jsme pěkně v prdeli. Netušíme jak tohle máme kurva vyřešit. Naštěstí v tu dobu dělal kamarád Kiko v ČS, takže mohl Gazovi změnit číslo na číslo ségry, ale bohužel tato změna nějaký čas trvá. Navíc je problém s časovým posunem, takže domluva je velice kostrbatá. Nakonec se Gaza domluvil se sestřičkou, že to zaplatí společně ráno. Snad to půjde, jelikož je tohle naše poslední naděje. Koupi letenek jsme zase jak 2 čůráci nechali na poslední chvíli, takže už jsou skoro 3x dražší! Navíc taky mnohem delší a s přestupem v Manile! Takže už budeme po třetí v tomhle městě 😀 No, co se dá dělat. Snad se už konečně jednou poučíme 😀

Po dlouhém řešení se vydáváme najít nějaké pivka a jdeme si sednout k nám do GH. Atmosféra v Guesthousech je vždy úžasná. Člověk tam potká plno lidí z každého kouta světa a se všemi si náramně rozumí. Zatím se nám nestalo, že bychom narazili na někoho s kým bychom si neměli co říct. Tady jsme se dali do řeči s jedním cca 40let starým zkušeným cestovatelem z Německa. Pochvaluje si ČR a říká, že je pro něj Olomouc jedno z nejkrásnějších měst, které kdy navštívil. Také nám dává pár rad ohledně Palawanu, který už navštívil. Další do party byl cca 30ti letý Francouz, který se dal před 5ti lety na cestu a ještě se nějak zapomněl vrátit domů – tomu říkám život! Dále s námi seděla jeho přítelkyně, která s ním cestuje už rok.

Po nějaký době se naše sešlost rozpouští a zůstáváme zde sami s Gazou. Bavíme se o všem možném, když v tom na nás Filipíny vytahují další trumf z rukávu. Přichází k nám překrásná Filipínka a začíná se s námi bavit. Je úžasná a hezčí prsa jsem u Asiatky ještě neviděl! 😀 po chvilce přichází i její teplý kamarád, který naštěstí hned vidí, kde končí náš pohled. Bavíme se s Kristine tak nějak o všem, chce se s námi fotit, protože jako každá správná Filipínka má ráda bílý borce 😀 Chce s námi do Evropy a vůbec to nezní jako špatný nápad 😀 Po chvilce přichází ještě její kamarádka, která se vrátila z nákupů. Holky jsou z Manily a byly zde kvůli Sinulogu. Jde vidět, že si rády užívají a mají rády párty. Proto si taky od nás vysloužily přezdívku „Manilský kurvičky“ 😀 Samozřejmě je učíme i česká sprostá slovíčka, což je z jejich úst vážně roztomilé 😀 Ubytovaly se na dnešní noc v jiném hotelu a zvou nás na párty s nima. Sice je nám stále na umření, ale tohle nemůžeme odmítnout i kdyby to měla být poslední akce 😀 Holky se jedou ještě na chvilku vyspat, protože od Sinulogu nespaly, tak si jdeme taky na chvilku odpočinout. Bohužel nám tento večer nebyl zřejmě souzený. Holky se nám totiž ozvaly až okolo 1 ráno, že vyráží a ať přijedeme. Bohužel jsme už spali. Tak snad příště 😉

Danny

<< PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ >>