Hned ráno po probdělé noci jsme šli do našeho známého obchodu, kde jsme už známá firma 😀 Vysvětlujeme holkám, co je czech breakfast a kupujeme 2x litrového San Miguela a 2x čínskou polívku. Holky z toho mají zatím srandu 😀 Pak si jdeme ještě vybrat peníze do bankomatu. Snídani si dáváme u našeho bungalovu a vymýšlíme, co budeme dneska dělat. Shodujeme se, že odpočinek na pláži s rumem zní jako dobrý plán 😀

Czech breakfastCzech breakfast

Jdeme znovu do našeho krámu a když si kupujeme litrovýho ruma Tanduay, tak se už začínají holky vyptávat, jestli je to jen pro nás. Ne asi, na rumu jsme odkojený. Na pláži jsme zabrali 2 osamocené lehátka, které byly placené. Naštěstí stačilo říct, že nic platit nebudeme a byl pokoj 😀 V alkoholovém opojení jsme moc neřešili sprostá slova a procházející holky hodnotili bez cenzury 😀 Proč by také ne, když jsme za necelý měsíc potkali čechy jen jednou na Bali. Dost jsme se také bavili ve vodě, což nebyl úplně nejlepší nápad se sádrou, ale v tu chvíli mi to bylo úplně jedno nebo jsem si naivně myslel, že zůstane suchá 😀 Kdyby se někdo divil, jak je možné, že jsme stále přicházeli o věci, tak velmi doporučuju kouknout na toto video. Myslím, že to mluví za vše 😀

Na sluníčku je opravdu žízeň, tak jsme museli jít pro další flašku. Cesta trvá docela dlouho, jelikož se zastavujeme u každého stánku, kde si domlouváme rande s prodavačkama vždy na jinou hodinu. Balení holek je tady fakt level beginner a je nám až blbý vůči místňákům, jak nám vše prochází 😀 Na pláži vybíráme jiné místo a jelikož je nesnesitelné vedro, tak se rozhoduji pro nás vykopat klimatizovanou místnost – výbornej nápad s mokrou sádrou 😀 Po nějaké době mi na pomoc přibíhají místní děti a hned to jde lépe. Kluci byli vážně hustý, tak jim cestou domů kupujeme zmrzky – čímž jsme si ještě víc šplhli u holek v obchodě a ten jeden už neřekl Gazovi jinak nez daddy 😀 Poté jdeme do sprchy a převlíct se, protože mě kluci přehodili do naší místnosti a měl jsem písek opravdu všude.

Video ze stavění hradu 1

Video ze stavění hradu 2

Stavění apartmánuStavění apartmánu

RodinkaRodinka

To by nás ale nesměla po cestě zaujmout nějaká slavnost. Rázem jsme se ocitli v nějakém tradičním průvodu a nechápali, co se děje – jak my tak oni 😀 Po odpojení z tohoto průvodu jsme zahlédli před naším resortem, jak se hraje beach volejbal. To bychom nebyli my, kdybychom se nepřidali. Začínáme se s Gazou hecovat, jelikož jsme každý v jiném týmu a uklidňuji spoluhráče, že sádra pro mě není žádný handicap. Nevím, jestli to bylo množstvím rumu, ale myslím, že jsme předvedli jeden z nejlepších výkonů 😀 Myslím, že by ze mě doktor, co mě operoval a naordinoval mi klidový režim, neměl moc radost, ale teď mam MUDr. Jan Gaziče, takže se nemám čeho bát 😀

Video z pochodu

Naší nesmrtelnou náladu zkazil až návrat na pokoj. Když Gazič otevřel peněženku, tak na nás čekalo nemilé překvapení. Z 10k pesos v ní byly jen 3k. Nedokážeme to pochopit. Snažím se to vysvětlit tím, že to určitě někam zapadlo a najdeme to. Gaza si je jistý, že to měl v peněžence, tak dává ještě 1k pesos pod polštář, aby mi dokázal, že se u nás krade a následně jdeme na vodnici. Příchod do restaurace probíhal asi takto – přišli jsme tam se svýma pivama a říkáme obsluze, že nám stačí skleničky, protože máme piva vlastní. Nevím, co tady berou, že jsou všichni tak v pohodě, ale vážně jsme skleničky dostali a objednali vodnici 😀 Doufám, že nemusím psát, že i v této restauraci jsme se zamilovali do obsluhy a bereme si kontakty. Najednou se objevili naše děti. Když je začal personál vyhazovat, aby nám dali pokoj, tak nám nějak začalo docházet, že to jsou žebráci a v lítosti jim koupili nějaké pití na které měli zrovna chuť. Smutné, ale realita je někdy krutá.

Cestou domů kupujeme ještě výlet na další den a zjišťujeme, že jsme prošvihli všechny rande s holkama. Když jsme dorazili na pokoj, tak se potvrdili naše obavy. Prachy byly pryč! Takže nás znovu okradli a tentokrát přímo na zamčeném hotelu. Když na všechno nadáváme, tak vyleze z vedlejší chatky mladá holka a začne na nás řvát česky, že bychom si mohli uvědomit, že nám může taky někdo rozumět. Hned jí poznáváme, protože to byla jedna z těch, které jsme hodnotili na pláži 😀 Od tohoto večera jsme jí už nikdy neviděli. Jelikož máme jen mlhavé vzpomínky, tak vzniklo několik teorií. Jedna z nich je, že utekla z tohoto ostrova. Jiná, že jí Gaza ze vzteku někde zakopal. Bohužel se to už nikdy asi nedozvíme 😀

Po dopití rumu jsme si už jen zahráli bowling s prázdnýma flaškama od rumu a kokosem, trochu zdemolovali pokoj a šli spát. Teda Gazič šel spát, já řešil ještě dlouhé hodiny problémy ohledně náboženství 😀 K ránu už únava přemohla i mě a na chvilku jsem to zalomil.

Danny

<< PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ >>