Probouzím se v pohodlné postýlce, což znamená, že jsem včera podruhé neprohrál los o to, kdo bude spát na přistýlce a v počátečním neúspěchu z Itálie mě na Maltě vystřídal Danny. 😀 Venku je trochu zataženo, tak doufáme, že dneska nebude pršet, abychom si mohli užít poslední den na Maltě. V plánu máme projet jižní část ostrova.

Dole v obchodě odevzdáváme klíče od bytu a loučíme se. Za volant se snaží dostat špatnou stranou Danny, který se stává naším prvním řidičem dnešní dne. Za světla si projíždíme oblasti Silemy a Valletty. Stavujeme se v obchodu pro zásoby na zbytek dne a za volant usedám opět já, protože jsem si na to tak nějak zvykl a vlastně si ani nedokážu představit, že bych měl řídit s volantem na levé straně. 😀 Poté míříme víc na jih a stavíme u dalších krásných útěsů. V tomto směru má Malta určitě co nabídnout. Na to jak je malá se nám tady moc líbí, i to počasí se nakonec umoudřilo a udělalo se krásně. Děláme si poslední fotky a vyrážíme na letiště, kde musíme vrátit auto a připravit se na další let. Auto necháváme na domluveném místě, vše pečlivě kontrolujeme a vracíme klíčky. Auto si nikdo nejde ani zkontrolovat, tak snad se na nás nechystá nějaký další podvod, ale pořídili jsme si i dostatek fotek, tak snad by mělo být vše v pořádku.

Naší další zastávkou je Pisa, takže se vracíme zpět do Itálie. Z letiště vycházím už za tmy, naštěstí je náš zabookovaný hotel kousek od letiště, takže vytahuji mapu a do půl hoďky jsme tam. Pokoje jsou malé, čekali jsme trochu víc, ale bylo to to nejlevnější a na tu jednu noc to bude bohatě stačit. Bereme pár potřebných věcí a vyrážíme do centra hledat šikmou věž. Ze všeho nejdříve ale musíme najít nějakou vhodnou restauraci, kde zasytíme naše hladové žaludky. Nakonec to vyhrála pizza, kterou si tady v Itálii dáváme u Turků – neptejte se!! 😀 O něco dál si s Dannym kupujeme krásně vychlazené pivka a tady se hodí připomenout, že se Pisa nacházím poměrně dost na severu a teď na večer je tu krásných 10°C, takže tady oproti Maltě dost mrzneme a dát si ledově vychlazené pivo tomu dodává nový rozměr a na rukou se mi začínají dělat omrzliny. 😀 Raději ho do sebe posílám co nejrychleji, protože nemám rukavice a připisuji si další záznam na již poměrně dlouhý seznam dobrých rozhodnutí.

Po nějakém čase se konečně někde mezi baráky objevuje kus věže a my měníme směr naší chůze k této „nepovedené stavbě“. Já jsem si vytvořil svojí vlastní verzi, jak to s touto věží bylo doopravdy. Podle mého se nejedná o měkkou horninu, díky níž se začala věž v 12.století naklánět nejdříve na jednu stranu a po zachranných pokusech o vypodložení věže na stranu druhou, ve které se nachází v dnešní podobě, nýbrž o velice rafinovaně provedený majstrštych. V Pise totiž krom této věže nic moc není, a proto dostal jednoho dne jistý architekt nápad, jak přilákat do města zástupy turistů tím, že postaví křivou věž. Asi do té mé verze nezapadají ocelová lana v zemi, které mají udržovat věž v aktuální podobě, ale neměl jsem s sebou krumpáč, abych se přesvědčil, jestli tam nějaké jsou, takže nakonec přece jen nejsem daleko od pravdy. Dannymu se dokonce podařil unikátní kousek, když si pořizoval její fotku. Postavil se na takové místo, ze kterého dokázal vyfotit šikmou věž v Pise naprosto rovnou. 😀 Možná se nakonec jedná jen o optický klam. 😀 Příjemné bylo, že jsme tady byli úplně sami, ale už bylo poměrně dost hodin, takže jsme zamířili do obchodu pro vína a zpět na hotel, kde jsme klasicky probírali i „neprobernitelné“ při naší uvítací párty v Pise. 😀

Gaza

<< PŘEDCHOZÍ | ÚVOD | DALŠÍ >>