Ráno se naposledy probouzíme v Hostelu Kempu Taman Ayu II, který byl po nějakou dobu naším domovem a čeká nás poslední den na Bali a tím pádem i poslední den v Indonésii. Tedy odlétáme až zítra, ale vzhledem k tomu, že je náš odlet naplánovaný asi na 5. hodinu ranní, další noc už zůstávat nebudeme. Pojedeme do rána nebo se vyspíme na letišti. Holky už jsou pryč, tak jdeme na poslední snídani, kterou kupodivu po včerejší noci stíháme. Tam se na nás paní domácí docela mračí, tak se ptám Dannyho o co jí jde a ten mi oznamuje, že prej mu včera bylo řečeno „too many girls“, což moc nechápu, protože to byly první holky, které k nám šly na pokoj, ale zřejmě to bude mít co dočinění s tou free kuřbou pro Dannyho. Dáváme Bintangy na verandě a plánujeme co dneska. Danny má sraz v poledne s Gee před SkyGarden, tak se tam vydám s ním, protože ji nemá jak napsat a včera jí slíbil, že tam na ni bude čekat.

Danny s Gee na mě čekají :)Danny s Gee na mě čekají 🙂

U SkyGardenu jsme přesně ve 12, ale Gee nikde. Po deseti minutách začínáme trochu pochybovat, ale Danny je rozhodnut, že bude čekat i nadále. Ve jménu lásky jí včera slíbil, že tady bude čekat půl hodiny. 😀 No tak já využiju čas a jdu najít internetovou kavárnu, protože jsem v prodlení s přáním k narozeninám mojí sestřičce a Julince. Gili a kvalitní připojení nešlo moc dohromady a včera jsem zapomněl. 😀 Z kavárny si dáváme vědět, že už Gee dorazila, tak to zase hned balím a pádím zpět. Půjdeme společně na pláž.

U posledního bankomatu před pláží si rozmýšlíme kolik vybrat, abychom nemuseli vybírat 2x. Nakonec si dáváme nějakou rezervu a už běžíme pro krásně vychlazenýho Bintanga. Usedáme někde pod palmama a čeká na Sakti, až dorazí z práce. Její šéf ji naštěstí má rád, takže mohla jít dneska dříve. Pak už se procházíme po pláži a plánujeme jak holky dostat do Evropy. 😀 Vzhledem k tomu, že je dneska stejně jako každej jinej den horko, volím variantu skočit do moře. Chci vzít i Sakti, ale do vody se jí nechce a tak jdu sám. Tady stojí za zmínku, že spousta Indonésanů ani neumí plavat. To nám hlava moc nebere, protože když už mám přece to moře hned za rohem, tak si ho snad užiju, né? 😀 No nic, dávám si sladkovodní sprchu a jdeme někam na jídlo. Dáváme si i vodnici, kterou holky taky nikdy nekouřili, ale vyzkoušejí ji s námi. A jak si tak sedíme a povídáme, mj. i tom, jak budou vypadat naše děti 😀 tak zjišťujeme, že už je 16:40 a že za chvíli začíná party ve SkyGardenu, takže platíme a rychle jdeme! No, rychle… Jak se to vezme. Já a Danny bychom rychle šli, ale holky jsou z Bali a tady se rychle v žádném případě nechodí. 😀 Gee se docela snaží, ale její nejrychlejší tempo je jako když se procházíte na chatě na dvorku zrovna když nemáte do čeho píchnout. O Sakti ani nemluvě. 😀 Snažím se s ní držet krok, ale chvílema se obávám, že jestli ještě o malej kousek zpomalím, tak hodím zpátečku. 😀 Dokonce ji v jednu chvíli nabízím, že ji vezmu na záda, ale chce jít po svých, tak to budu muset nějak kousnout. 😀 Cestou na nás ještě sem tam pokřikují místní, kolik jsme za ty holky zaplatili, což u nás nenachází moc pochopení a nebýt holek, tak bychom je tam S Dannym jeden po druhém naskládali do těch obchůdků jak dříví do kůlničky. No a aby toho nebylo málo, 5 minut před otevřením SkyGardenu si Gee vzpomene, že nechala mobil v nabíječce v té restauraci, kde jsme seděli. Dobře, takže to uděláme asi takhle. Vy si holky nasedněte tady k frajerovi na skútr a pak za námi doražte do SG, kde už na vás budeme čekat. Domluveno a s Dannym už konečně můžeme jít normálním tempem Evropana. 😀

Se Sakti ve SGSe Sakti ve SG

Kupujeme vstupy a jdeme najít nějaký fleky. Za chvíli dorazí i Gee se Sakti, tak je vyzvedávám a beru je k nám ke stolu. Danny s Gee nám oznamují, že spolu začali chodit, a tak mezitím co se držím za nevěřícně kroutící hlavu, gratuluju. 😀 Ještě tam nějakou dobu sedíme, pojídáme ze skvělé kuchyně a pak se vydáváme pro Rodriga, aby s námi šel zapít poslední den na Bali. Cestou se modlíme, abychom nepotkali naše masérky s jinejma holkama a modlitby byly vyslyšeny. 😀 Na další checkpoint s dalšíma holkama naštěstí jít nemusíme, protože Rodrigo bydlí přesně na půli cesty. Zatímco na nás holky čekají, my jdeme pro Rodriga, kterej už bohužel spal. Po dvou prášcích na spaní vypadá, že s námi opravdu nikam nepůjde, ale ještě nám ukazuje video, které včera večer natočil potom, co se vrátil z klubu. Vytahuje GoPro, které bylo zaměřeno na jeho postel kde ležel a za chvíli už přichází frajerka z koupelny a zbytek už znáte. 😀 Nevím jestli to bylo tím, jak moc jsme se u toho smáli, ale Rodrigo nakonec pronese větu, že jsme tady přece poslední večer a že si to musíme jít užít. No to teda jo! Měli bychom se tam sejít ještě s Australanama, takže to vypadá na pěknou rozlučku s Bali.

Jedna ze SG s Rodrigem, Michaelem a EnriquemJedna ze SG s Rodrigem, Michaelem a Enriquem

Do SG přicházíme tak akorát, za chvílí začíná pití zdarma. 😀 U baru se potkáváme s Michaelama a jdeme vedle na střechu, kde potkáváme i našeho parťáka Enriqua. Dneska je to velká sešlost a taky se hodně zapíjí náš odjezd. Kolem půlnoci už jsme ve slušný náladě a je čas to zabalit. Náš pobyt na Bali se chílí ke konci. Loučíme se s klukama, pak si ještě jdeme k Rodrigovi vyzvedout batohy a je čas jít na letiště. Danny se jde ještě vedle rozloučit s May a pak už míříme na pláž, kde strávíme poslední hodiny s holkama. Nejdříve jen ležíme na pláži, pak nás jdou holky ještě podél pobřeží doprovodit na konec pláže, kde půjčuju Sakti svoje žabky (které už nikdy neuvidím), protože ji z těch podpatků bolí nohy a chvíli s námi ještě jdou po cestě, než si stopnou taxi a naposledy se loučíme. Pak už mizí pryč a Danny prohlásí, jak ho sere poznávat tolik super lidí, protože se s nimi musíme neustále loučit a s tím nemůžu nesouhlasit…

Jdeme do nejbližšího obchodu pro poslední Bintangy a při placení kartou se dějí zvláštní věci. Prý to nejde zaplatit a frajer si bere Dannyho kartu do ruky a začíná z ní opisovat údaje pro zaplacení. Chvíli čumíme co se to děje a když otáčí kartu, tak synchronně jako akvabely vymrštíme ruce po kartě jakože co to do prdele dělá… 😀 Danny mu u toho ještě rozsypal nějaký žvejkačky na pokladní stůl jak se sápal po svojí kartě a ptáme se ho, jestli si z nás dělá prdel a jestli nechce pár facek. 😀 Docela se vyděsil a ukazuje nám monitor, že jen zadává údaje z karty pro placení, ale vzhledem k tomu kolikrát nás už okradli, tak musíme být velice obrezřetní. Další vysátí karty by nám ku prospěchu moc nebylo, takže mu jasně sdělujeme, že na CVC/CVV kód ať hodně rychle zapomene. Vida, jde to i bez něj. Tohle byla teda hodně zajímavá platba.

Pokračujeme cestou na letiště a posíláme do prdele i několik drzejch taxikářů, kteří nás tam chtějí hodit, že to je daleko a že se tam nedostaneme, ale my moc dobře víme, že už jsme blízko. Za chvíli už vidíme letištní halu, takže jsme měli pravdu. Teda akorát jak přesně se tam dostat přes tu silnici. 😀 Byl to trochu oříšek, ale nakonec jsme to zvládli poměrně snadno, až na to, že jsme se nemohli dostat přímo k letišti, protože nás od něj dělil plot s ostnatým drátem. 😀 Chvíli hledáme jak se tam dostat, ale pak to vzdáváme. Budeme to muset celý nějakým způsobem obejít. Stopujeme, ale v podstatě tady jezdí jen taxíky, takže je to trochu složitější, ale naštěstí nám asi třetí přistupuje na naše podmínky – čau, hodíš nás na letiště a nic neplatíme, protože už nemáme žádnou hotovost. 😀 Objel to s námi ke správnému vchodu, který byl kousíček a děkujeme mu za svezení. Směr naší cesty se ubírá k naší přepážce. Ve frontě stojí několik lidí, takže si v klídku dopíjíme pivka, než na nás dojde řada. Vyzvedáváme si letenky a pokračujeme dále, ale čeká nás další nemilá věc. Pro odlet z Bali je potřeba zaplatit dalších 200k IDR na osobu a kartou se platit nedá, což znamená jenom jedno. Budeme muset zase jak retardi vybírat… 😀 Ono by to nebylo nic špatnýho, kdyby si naše i jejich banky neúčtovali poplatky. Chvíli se zdráháme, ale opravdu nás nechtějí pustit, tak si jdeme na chvíli ještě sednout, jestli nevymyslíme nějaký plán. Danny si na férovku zapaluje cígo a světe div se, na nic jsme nepřišli… 😀 No nic, takže dalších 125 Kč putuje těm židům z Český spořitelny, asi kilo do Indonéský banky a 8 stovek Balijcům za přepážkou, čili další litr jen tak v pí… Tak hlavně že jsme si to všechno propočítali a dali si i rezervu… 😀 Na rozloučenou s Bali nás teda pěkně nasrali a pokračujeme do letadla, abychom se aspoň na pár hodin vyspali.

pozdrav od Sakti s mejma žabkama :Dpozdrav od Sakti s mými žabkami 😀

Gaza

<< PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ >>