Ráno, po houbičkovém dýchánku, zjišťujeme, že jsme zaspali a naše loď na Bali vyráží každou chvíli. Rodrigo nějak podcenil balení, tak mu zase pomáháme s balením a utíkáme s Gazou napřed, abychom mohli zastavit loď 😀 Když jsme přiběhli k pláži a neviděli žádnou loď, tak nám do smíchu moc nebylo. Přeci jenom nám za 2 dny letělo letadlo 😀 Po chvilkovém zjišťování jsme zjistili, že jsme si to v mysli naprogramovali výtečně 😀 Moře se uklidnilo, takže dřívější pomalá loď byla zrušena a my jedeme s původní fast boat až v 11.

Jdeme s Gazou pro Rodriga a pro jistotu se rozdělujeme, abychom pokryli obě dvě cesty a Rodrigo nám nevpadl do týlu. Já asi po 300 metrech narážím na našeho recepčního, který se žene na kole jak šílenej a v ruce má Rodrigův surf. Škoda, že jsem neměl foťák, protože ten pohled stál opravdu za to 😀 A to jsem netušil, že mezitím na Gazu čekal pohled ještě lepší. Když si to Gaza kráčel po pravý straně, tak se proti němu objevil kůň a na něm si to Rodrigo pelášil do přístavu. Oba doufáme, že na nás už nepůsobily houbičky, ale vážně se to stalo 😀

Poté jsme se dostali do místního kina, kde jsme si mohli odpočinout ve stínu. Místní kino = dřevěná bouda s barem, kde prodávají drogy a pár laviček s plátnem a projektorem 😀 Dáváme zde ještě šlofíka, ať jsme trochu ready na poslední dva dny na Bali. Zhruba po hodince se probouzíme a „kino“ je už plný lidí. Loď má zpoždění, tak jí chvíli vyhlížíme a už nás napadají černé myšlenky, jestli nám náhodou neujela mezitím, co jsme spali 😀 Naštěstí se za chvilku objevila. My se naposled rozloučili s našim týpkem z bungalovů, který naháněl přijíždějící a my mohli konečně naskočit na loď.

Cesta probíhala v pohodě a byli jsme dost překvapený, že na nás čekal shuttle bus v přístavu a odvezl nás do Kuty. Ubytko jsme si vzali na stejném místě, hodili sprchu a mohli pomalu vyrazit do SkyGardenu na náš klasický večerní rozjezd. Masáž před jsme už bohužel nestíhali, tak jsme museli naší návštěvu holek odložit na později. Už se nám stýskalo 😀 Dal jsem se tam do řeči s jedním černochem, který se zrovna chystal do Kuala lumpur, tak jsem mu dával pár rad. Pak jsem se mu nevědomky vysmál, když jsem se ho zeptal odkud je a on odpověděl ze Švédska. Myslel jsem si totiž, že si dělá srandu:D No zatím tady potkáváme lidi ze Švédska trochu jiný, než jsme si je představovali.

S plnými žaludky jsme si sedli společne s Rodrigem na shishu a koukali kolem na holky. Jestli na něco v životě nezapomenu, tak je to jedna Indka řízlá nejspíš s Indonésií. To bylo parádní pokoukáníčko 😀 Po shishe jsme se přesunuli na drinky zdarma, kde jsme měli sraz i s Enriquem z Chile a klukama z Austrálie. Po chvilce jsme si už užívali společnost dvou místních holek. Holky nepily alkohol, protože jsou muslimky a my se s Gazou divíme, jak je možný, že nemají aspoň šátek a jsou v minisukních a podpatkách. Navíc to byla teta s neteří, tak se z Gaziče stal na pár dní můj strejda 😀 Nevadí, hlavně že jsou do nás udělaný snad jako žádný před nima:D Po drinku jdeme směrem k nám a klasicky vyznáváme holkám lásku v Indonéštině. Na terase si domlouvám ještě na zítra schůzku. Na obavy jestli opravdu dorazím vsázím život, jelikož jsem zamilovaný a poprvé tasím frázi „Don’t teach eagle fly“ 😀 Gaza se Sakti si jdou lehnout a já nám jdu ještě pro nějaký pití. Dole na recepci si mě zastaví recepční, který tam dělá jen v noci a říká mi, že tohle už je vážně „too many girls“ 😀 Kupuju mu pivko – problem solved. Zasloužil si ho chudák za posledních pár nocí a našich návštěv. Pak už si jdeme lehnout do postele a holky nám jen usínají v náručí. Střihnout 2 střízlivý muslimky v jedný posteli po pár hodinách známosti, zvlášť když ta moje byla panna a ta druhá byla její teta :D, se nám vážně nepovedlo. Ale lásku k výzvám nám to rozhodně nevzalo! 😀

Danny

<< PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ >>