Dnešní den máme docela nabitý, tak musíme vstávat okolo 8 ráno. Čeká nás výlet okolo Gili Meno a Gili Air + nějaký to potápění se želvami. Dáváme rychlou snídani a navlíkneme na sádru několik vrstev pytlíků a ducktapeu. Všichni jsme docela zvědavý, jestli to vydrží 😀 Po snídani si vezmeme ručníky a jdeme směrem k moři na sraz s ostatníma, kde fasujeme ploutve, brýle a šnorchl. Jestli nás něco vystihovalo celou dobu, tak to byly naše pozdní příchody snad úplně všude. Samozřejmě na nás zbyly už jen místa na sluníčku.

Cestu malou loďkou se skleněnou podlahou jsme si vážně užívali. Ten den byly opravdu velké vlny, takže to s náma pěkně házelo a párkrát jsem myslel, že se převrátíme. Navíc byli všichni durch, jak jsme rozráželi vlny a voda cákala na všechny směry. Prostě super jízda. Po chvilce jsme dorazili k Gili Meno, kde jsme měli „rozchod“ na sledování korálů. Skákal jsem chvilku za Gazou a nemusím snad říkat, jak to dopadlo. K sádře se při prvních pár tempech dostala voda, ale nic co by nevyřešil budoucí Danny a MUDr. Gazič 😀 Sice by pro mě bylo asi lepší mít dvě ruce, ale potápění jsme si i tak užívali.

Potápění se želvami bylo pro mě trochu zklamáním. Doufal jsem, že nás hodí na nějaké místo, kde bude plno želv. Ale to jsem byl dost naivní. Nevím, jak jsem si to mohl myslet při současném masovém výlovu ryb. A to bude v roce 2050 moře úplně bez ryb, pokud se s tím nic neudělá. To jsem ale trochu odbočil. Na pár želv jsme narazili a byly moc roztomilý. Jednu jsme s Gazou pronásledovali docela dlouho a byli skoro už na dosah ruky. Ale jakmile ponořila tu malou hlavičku pod vodu a začala klesat do hlubin, tak jsme byli bez šance.

Po cestě na Gili Air nám dost vyhládlo. Zase jsme si našli zapadlou restauraci na pláži. Rodriga trochu pořezala sklenička, kterou nepozorná barmanka rozbila, ale jinak to tam bylo super. Já jsem si objednal veganský burger s tempahem a musím říct, že to byl nejlepší burger, co jsem kdy měl. Potom jsme si dali ještě u jednoho stánku zmrzlinu a mohli směrem k lodi. Na ní jsme se seznámili s jednou Švédkou, která byla opálená a měla černý vlasy, takže „typická“ švédka 😀 Byly s ní ještě 2 kamarádky z Dánska, takže cesta domů probíhala v příjemné společnosti.

Po příjezdu na „náš“ Gili Trawangan jsme šli pomalu domů, osprchovat se, udělat něco s rukou a hlavně zjistit co večer. Měla by být dneska full moon party, ale každý tvrdí něco jiného, tak musíme udělat prohlídku. Po vysušení sádry jdeme na hlavní ulici, kde se ptáme ostatních a kupujeme flašku nějakýho zdejšího rumu nebo co to bylo 😀 Jdeme zpátky k bungalovům, kde už byla dost rozjetá španělská párty. Hned se přidáváme a zkouším salsu s jednou španělkou. Dále byla naše hlavní zábava poslouchání jejich konverzace. Španělština je vážně super a hned si zapisujeme na náš bucket list naučení Španělštiny – ta se bude rozhodně ještě hodit.

Po dopití flašky se loučíme a jdeme směr na pláž na párty. Vzhledem k tomu, jak je tady alkohol a zvlášť pivo v barech drahý, tak kupujeme ještě jednu flašku na cestu. Sedáme na pláž  a probíráme fotbalovou tématiku. Zvlášť nás zajímá dění mimo i na tribunách a vyměňujeme si společné historky. Ukazujeme si navzájem různé chorály a zase zjišťujeme kolik toho máme společného. Po dopití se už vážně přesouváme a cestou ještě potkáváme španělé.

Samotná full moon party byla super, ale rozhodně se to nedá srovnávat s thajskou. Dobrá hudba, několik barů, pláž jako taneční parket a plno krásných holek všech národností. Strávili jsme tam několik hodin a bylo to super. Po pár dnech odpočinku to bodlo. Navíc jsme tam poznali Enriqua z Chile. Zajímavá byla debata mezi ním a Rodrigem o fotbale. Moc se tyhle státy kvůli fotbalu nemusí, ale kluci to brali s nadhledem. Když jsme šli s Gazou domů, tak nás ještě celou cestu někdo sledoval, ale nakonec si to rozmyslel, když jsme na něj začli čekat 😀 Pak už jen spánek.

Danny 

<< PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ >>