Máme za sebou klasický večer na Bali. Jen tohle ráno bylo v něčem jiný. Probouzíme se zhruba po 20ti minutách v přístavu. S námi v shuttle buse jede jeden Chilský pár, který je zrovna na cestě kolem světa a náš kamarád Rodrigo z Peru, který se rozhodl jet s námi na pár dnů po okolních ostrovech. I přes minimum spánku jsme při pohledu na moře měli dostatek energie a nadšení. Jen to čekání na loď bylo dost zdlouhavé, tak jsme se společně s Rodrigem přesunuli čekat do jedné malé restaurace. Po chvilce přijela naše fastboat a my se mohli konečně usadit.

Loď už byla dost narvaná, tak jsme si museli sednout každý zvlášť. Moje místo bylo v přední části lodi vedle typické ruské rodinky. Kombinace málo spánku, hodně alkoholu a sluníčka mi zajistila nejhorší cestu lodí, co jsem kdy zažil. Z ničeho nic jsem byl celej zpocenej, chtělo se mi zvracet, ale neměl jsem síly se zvednout, natož jít hledat záchod. Jediné positivum bylo občasné najetí na velké vlny a pořádná sprška slanou vodou. Bohužel fastboat nebyla tak úplně fast a náš ostrov byl na řadě jako poslední po Lomboku a zbývajících Gili islands, takže se z toho stalo několikahodinové utrpení 😀

Po příjezdu k ostrovu kapitán dělal ještě nějaký frajeřinky s lodí nebo nevím, co tam šaškoval a my po chvilce mohli vyskočit z lodi a vyzvednout si naše baťohy a Rodrigův kufr se surfem. Hned se nás ujal nějaký naháněč a nabídl nám ubytovaní kousíček od pláže. Z kousíčku se stala docela dálka, takže jsme se na to vykašlali a zašli hledat jinam. Po chvilce narážíme na hezké bungalowy s teráskami. Na jedné seděli 2 mladé španělky, tak jsme hned domluvili cenu za pokoj pro 3 se snídaní a šli se podívat po ostrově. Hned se nám po těch náročných dnech líbí zdejší klídek. Jediným dopravním prostředkem na ostrově jsou kola a koně, což je po Bali příjemná změna. Je to malinký ostrůvek, kde nejsou snad ani policajti. Na líbánky nebo relax pro důchodce ideální. My tady asi moc dlouho nevydržíme 😀

Sedáme si do jednoho plážového baru a kocháme se tím krásným výhledem na krásné tyrkysové moře, které doplňují obrovské hory v dálce. Objednáváme si pivko s jídlem a povídáme si, jak předchozí dny byly náročné a tady si konečně odpočinem.

Po jídle se přesouváme zpátky k našemu obydlí. Naší cestu doprovází modlitba ze sousední mešity. Gaza mi poctivě převazuje sádru, což dost zaujalo mladýho recepčního, co tu dělal snad 24hodin denně a Rodriga, který hned pořizuje fotku pro kamarády. Nevypadá dvakrát nejlíp a nemůžu s ní hýbat, ale jelikož mám odbornou péči od MUDr. Gaziče, tak jsem naprosto v klídku 😀 Kecáme tak nějak o všem možném. Hlavní témata jsou samozřejmě rozdíly mezi životem v ČR a životem v Peru. Rodrigo je super kluk a my si stále víc a víc potvrzujeme, že je úplně jedno odkud jsi. Všichni jsme jedno a každý řeší podobný problémy, jen my řešíme o dost víc nedůležitých sraček. Dopíjíme pivko a jdeme spát. Přece jenom odpočinek je potřeba a kde jinde, než né tady. BUENAS NOCHES!

Gili islandsGili islands

Danny

<< PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ >>